úterý 16. prosince 2014

Hejného metoda je nepochopením matematiky

Přídavek: složka s příspěvkem na konferenci Hejný 2018 – viz též stránka konference se zdroji
Komentáře: Jelikož je jich celkem přes 200, musíte kliknout na "Nejnovější" apod., abyste se dostali ke všem.
...a jen dalším krokem, jak potlačit matematiku ve školách...

Moje delší komentáře o metodě v angličtině: Děti: většina nových metod výuky matematiky jsou nebezpečnou pavědou, Alternativní výuka matematice: tři problémy.



Reakce níže byla nakonec publikována pod článkem
Jak naučit české děti matematiku? Řešením je Hejného metoda
Podívejte se, měl jsem v životě stovky spolužáků, doučoval řadu dětí a adolescentů, pomáhal jsem učit jako student v Praze a učil jsem dlouhé roky teoretickou fyziku na Harvardově univerzitě, napsal desítky vědeckých článků a nasbíral tisíce citací.

Ale tato tvrzení o matematice jsou nesmysl. V podobných třídách mohou mít děti větší radost, ale k lepší výuce matematiky to nevede.

Děti, které jsou přirozeně talentované, si na věci přijdou samy, nebo alespoň dokážou odchytit a opravit drobný šum a chyby ve vysvětlení, které se jim dostává. Často žádného učitele nepotřebují. Ale ty mnohem obyčejnější děti v průměru tohle prostě od přírody nedokážou, a proto se jim pomáhá. V jejich případě je hrozně důležité, aby učitel říkal věci pozorně a přesně a aby si ony daly pozor, aby to neinterpretovaly s chybami, protože i drobné chyby jsou pro ně velký problém.

Kreativita a schopnost objevovat řešení samostatně není důsledkem toho, že se děti nechají bez jasného vedení. Kauzální vztah je opačný. Některé děti se obejdou bez jasného vedení proto, že jsou talentované.

Jinak podle h-mat.cz a 12 principů – sledoval jsem už také 5 videí o metodě – je celá tahle metoda postavená na naprostém nepochopení toho, co to matematika ve skutečnosti je. Matematika je schopnost pracovat s logicky přesnými a rigorózními vlasnostmi a pravidelnostmi téměř všeho, s čím se setkáváme, i toho, co si jen tak vymyslíme, a její síla je právě ve vytváření pravidel a postupů a rovnic a identit a teorémů, které lze použít v co možná nejširším množství situací.

Zdůvodnění Hejného metody je plné povídaček o tom, že se matematika má zredukovat na závěry, které si děti udělají ze své vlastní zkušenosti. Ale dokud mají jen soubor zkušeností, tak v tom žádná matematika není. Je nesmysl nechat děti řešit pouze příklady o zlomcích, které pracují s polovinou a čtvrtinou, ale nikoliv jinými jmenovateli. Jiné jmenovatele existují a matematické metody zacházejí se všemi zlomky stejně. Matematika je přesně o tom, co pan Hejný pohrdavě nazývá "protézami". Je o tom, jak odhodit nepodstatnosti dané situace, které jsou pro matematickou podstatu a správnou analýzu nedůležité. Odhodit zbytečné maso, aby zbyla jen kost nebo protéza. A ta protéza je skutečně nakonec v podstatě vždy stejná a je také univerzálně použitelná. Většina tvrzení v matematice je jasně správně nebo nesprávně. Nic mezi tím. A co řekne náhodné děcko o novém dostatečně abstraktním problému samo, je téměř vždycky nesprávně.

Je také špatně nechat děti pracovat pouze se známými situacemi a prostředími, což jeden z principů Hejného metody prosazuje. Matematika je právě o tom, že vzorce a metody, které se dítě nebo člověk naučí, jsou použitelné i v úplně nových situacích. Dokud se dítě nenaučí takto zobecňovat a řešit zdánlivě nové problémy – s analogickou podstatou – tak ještě vůbec nezačalo matematicky přemýšlet.

Všechno toto propagování Hejného metody má vždy podepsány dole ženské novinářky, zjevně dámy, které samy matematiku neměly a nemají rády. Je tragédie, že podobní lidé takto ovlivňují, jak se bude učit matematika v celé zemi. Je katastrofa, že se výuka matematiky mění podle zájmů těch dospělých a těch dětí, které jí nejméně mají rády a nejméně rozumějí.

Ve skutečnosti je mnohem důležitější, jak daleko se dostanou ti lepší. Na těch bude hlavně stát náš průmysl i HDP Česka v budoucnosti.

Celá tahle metoda je o tom, že se blbnutí ve třídě, při kterém se děti nechají v podstatě jen planě růst a odkázané na zdravý rozum, který se kvalitativně nevyvíjí, se s pomocí člověka, který se poměrně nesmyslně označuje za autoritu, prohlásí za alternativní, ne-li správnou nebo i lepší výuku matematiky. A pokud možno rozšíří téměř všude nebo úplně všude. A samozřejmě, ta metoda je o zamaskování rozdílů mezi dětmi, takže není divu, že matematicky podprůměrné děti a jejich rodiče budou mít ze zavedení metody radost (důvody jsou stejné jako důvod toho, že leckterý dělník oslavoval znárodnění v roce 1948) – a od toho se pozitivní ohlasy na metodu odvíjejí primárně.

Je to zcela špatně. Celý tenhle útok proti matematice a neustále opakované bláboly o tom, že matematika je nudná, jsou neuvěřitelně patologické jevy ve společnosti. Děti i dospělí, kteří mají alespoň nějaké exaktní buňky, vědí, že matematika je krásná. Identity a teorémy, které objevila, pasují do sebe a jsou super, a to ani nemusíme zmínit, jak jsou klíčové v přírodních vědách, ekonomii a v dalších praktických lidských aktivitách. A nejkrásnější obrázek je rovnice. Takoví lidé by měli psát články o matematice do populárních médií – a nikoliv ti, kteří matematiku nesnášejí (většinou prostě proto, že to není jejich šálek čaje) a kteří chtějí předefinovat slovo "matematika" tak, aby znamenalo něco, co mají rádi a v čem nejsou špatní.

Není náhoda, že pan Hejný nechce, aby byla povinná maturita z matematiky. Chce školu, ve které se děti do maturity z matematiky nenaučí dobře definovaného v podstatě vůbec nic, takže děti, které projdou jeho "výukou" až do konce střední školy, nemají z matematiky nic, co by mohly ukázat. Mohou jen ukázat, že seděly na tisících hodinách, které se nazývaly "hodiny matematiky".

Zkoušky jsou otravné a byly vždy otravné i pro mě, a to i ty matematické, ačkoliv jsem byl v matematice vždycky nejlepší. Ale jsou přirozeným způsobem, jak dítě přimět, aby se něco učilo. Matematika je mnohem důležitější než většina ostatních věcí, které se do dětí někdo snaží nacpat, ačkoliv dnes ani v těch jiných předmětech to není žádná sláva. Řada dětí ocení to, co se naučily, později. Řada pochopí, proč to tak vlastně je apod. Někdo nikoliv. Ale když se nebudou aktivně učit nic a jejich znalosti matematiky se nechají na debatách se spolužáky nebo něco takového, nutně bude výsledek podobný jako v jiných zemích, kde se to takhle praktikuje, například v mnoha afrických zemích.

Učitel nebo častěji učitelka může být nekompetentní nebo nudný, neschopný zodpovědět na dotazy, neschopný nabídnout jiný argument, než ten, který se někde nazpaměť naučil, může nudit děti, ale nic z toho nesouvisí s touto metodou. Pokud není ten učitel úplně nanic, a v tomto případě by měl být urychleně vyhozen, tak je vždycky jeho nebo její aktivní role ve třídě pozitivem, které zvyšuje to, co se děti naučí. Matematika není náhodná debata o nějakých zkušenostech o schodech, autobusu nebo přeloženém papíru. Matematika je o "kostře" všech těchto věcí, kterých si všimne jen dostatečně nadaný člověk, pokud se na ně dostatečně zaměří, a použití dokázaných nebo nějak vyvozených pravidel v co nejširším množství situací je důvod, proč je matematika tak mocný nástroj.

295 komentářů:

«Nejstarší   ‹Starší   201 – 295 z 295
Luboš Motl řekl(a)...

Vážený pane Přibyle, škoda, ale asi s Vámi nesouhlasím vůbec, ale vůbec v ničem.

Zaprvé, nevěnoval jsem se jednotným osnovám, protože to není téma téhle niti. Ale jestliže musím zareagovat, tak žádný silný názor na jednotné osnovy nemám, ale jsem spíše proti. Když je ministerstvem předepsaná výuka lepší než ta, kterou mohou vymyslet v průměrném kraji nebo na jednotlivé škole či snad i v konkrétní třídě, jednotné osnovy mohou v průměru pomoct. Je-li tomu naopak, jednotné osnovy ublíží. Vůbec není jasné, která z odpovědí je správná. Ta odpověď se jistě také mění s tím, kdo je na ministerstvu apod.

Navíc však diverzifikované metody mají výhody mimo to náhodné srovnání, které jsem zmínil, a ty symetrii odpovědí porušují: Když někdo přijde na něco, co opravdu funguje, mohou to pak další převzít. A proto je správné, když je více experimentů a pokusů. Myslím si, že jasně unifikované by měly být jen požadavky na znalosti, které stát oštempluje nějakým celostátně platným diplomem. Způsob, jak se tam dostat, není jednotný a neměl by být zcela jednotný. Každý kraj může být trochu jiný, stejně jako každý ředitel školy. Každý učitel je jiný a každý žák je jiný a raději myslí odlišným způsobem. Všechny tyto detaily unifikovat je prostě špatně.

Z druhé strany, tvrzení, že Hejného metoda je snaha o přílišné zjednodušení a karikaturu matematiky, je naprosto zásadní, je jedním z hlavních důvodů, proč jsem se kdy v této otázce kdy angažoval a zásadně na něm trvám. Věřím, že jsem uvedl i hodně důkazů nebo alespoň konkrétních příkladů tohoto problému. Také jsem se v posledním týdnu obeznámil s celými učebnicemi metody pro 1. stupeň ZŠ a můj základní pohled se nezměnil. Pan Hejný osobně se také vedle metody angažuje ve všech snahách, jak matematiku na školách potlačit, například je velkým kritikem povinné maturitní zkoušky z matematiky. Není samozřejmě sám, představa, že škola má být hlavně příjemná pro žáky a že se mají podporovat, aby si dělali, co chtějí, je dnes rozšířená.

Matematiku jako Platónista považuji za něco, co existuje nezávisle na fyzikálním vesmíru, a proto ji lidé objevovali, nikoliv vynalézali. Ale někdo matematické zákonitosti poprvé objevit musel. Je to nakonec jen slůvko. Nakonec pro matematiky, kteří na něco přišli, nenazývám často ani objeviteli, ani vynálezci, takže o to slůvko nejde. Lidé jistě prezentují matematiku způsoby, která odráží něco z jejich kultury nebo osobnosti. Ale zásadní nedorozumění je v jiné větě.

Luboš Motl řekl(a)...

"Matematika je všude kolem nás, ve světě, které dítě obklopuje, v jeho každodenních činnostech nebo hrách!" – Proboha, tohle je přesně jeden z hlavních totálních nesmyslů, kterým jsem se v tomto textu vysmál. Matematika je všude kolem nás, ale naprostá většina lidí to vůbec nechápe (stačí, když se zeptáte lidí na ulici, chápete, že matematika ovládá vše kolem nás? Odpověď Ne dost jasně zvítězí), a bez nějaké netriviální výuky matematiky by to nechápala ani většina matematicky nadaných lidí. Velkou Fermatovu větu neumí dokázat každý. Většina lidí by sama nepřišla ani na to, jak řešit lineární rovnici nebo ekvivalentní slovní příklad. Když se děti nechají růst planě nebo si jen hrát, prostě zůstanou na úrovni zvířat, která sice žijí ve světě, kde je matematika na každém kroku, ale sama to nevidí a nechápou! Prostě budou na vše hledět nematematicky – na ekonomii, přírodní jevy, stroje i na hry.

Hraní prostě není totéž jako chápání nebo učení se souvislostí o reálném světě. Smysl hraní je zábava a k žádnému intelektuálnímu rozvoji osobnosti většinou nevede.

Znovu trvám na tom, že výuka "poloviny a čtvrtiny" prostě není výuka zlomků, a pokud si dodnes myslíte, že manipulace s polovinami a čtvrtinami je téměř ekvivalentní zvládnutí zlomků, pak to znamená, že jste tuto látku ZŠ nepochopil dodnes. Matematika je přesně o tom, že lidé ji používající umí pracovat s velmi obecnými příklady a zobecněními mnoha pojmů, metod, struktur a tvrzení. Nejen že umějí dosadit jiná celá čísla do jmenovatele zlomků. Ale dokážou věci zobecňovat mnohem více a na mnoha hlubších úrovních, přidávat dimenze, rozšiřovat množiny čísel, s nimiž se počítá, vynechávat axiomy apod. (extrémem je teorie kategorií a já samozřejmě nechci takovou úroveň abstrakce na ZŠ ani leckde jinde, ale hodně "mírnějších" druhů abstrakce a obecnosti jsou zcela zásadní). V tom téměř celý matematický pokrok – jednotlivce, společnosti i badatelské komunity – spočívá.

Pokud i s tímto základním tvrzením nesouhlasíte, pak to, co obhajujete, prostě nemá s matematikou nic společného. Poloviny a čtvrtiny mohl za "teorii zlomků" považovat pravěký lovec, ale ten celkem jistě ani nepoužíval slova jako "zlomek" nebo "matematika". Pokud se někdo učí matematiku nebo zlomky, tak prostě nevystačí s polovinami a čtvrtinami a je koncepčně chybné tyto speciální případy zdůrazňovat. Matematika prostě musí pracovat koncepčně a obecně, je to její definující vlastnost.

Luboš Motl řekl(a)...

Chci zmínit něco pozitivního o věcech souvisejících s Hejného metodou. V pracovním sešitě 1 Hejného metody pro 5. třídy ZŠ mně fakticky připadá výuka zlomků (od strany 27), na rozdíl od toho, co jste tady navrhoval Vy, pane Přibyle, v podstatě v pořádku.

Jsou tam koláče rozdělené na díly od polovin do dvanáctin, děti mají vybarvovat daný zlomek koláče (nebo zlomek čtverečního decimetru v čtvercové síti) a naopak překládat vybarvený díl do tvaru zlomku, převádějí desetinná čísla na zlomky apod. Hezky jsou tam slovně napsány názvy zlomků po dvanáctiny, včetně obrázků, jak je jednotkový pruh rozdělen na tyto zlomky apod.

Žádné omezení na poloviny a čtvrtiny.

Takových míst, kde to nakonec zákonitě muselo skončit tak, že Hejného učebnice je v podstatě celkem standardní, jen s novým designem, je více. Nakonec na tom pracovali 4 autoři a řada redaktorů apod. a je jasné, že někdo z nich by si všiml, že většinu materiálu vlastně úplně vynechali, kdyby ho vynechali.

Hlavní problém tedy není v tom, že by moc věcí už bylo úplně špatně nebo chybělo, ale ve filosofii, která je vlívána do hlavy žákům i učitelům. Hlavní problém je v tom, jakému typu lidí narůstá vliv ve chvíli, kdy se taková metoda šíří. Abych byl konkrétní, pane Přibyle, průšvih je v tom, že lidé jako Vy – kteří nechápou, že počítání s třetinami je nejméně stejně legitimní jako počítání s čtvrtinami a to první prostě nelze vyškrtnout z matematiky na základě nějakého zcela stupidního ideologického vysvětlení – stále více ovlivňují to, co se učí, jak se učí, co se zkouší, jak se zkouší a zda se vůbec zkouší.

Problémem je tedy obecný koncepční trend, a to je trend vstříc směšně přílišným zjednodušením a vulgarizaci, v níž se podstatné rysy matematiky jako přístupu ke světu – exaktnost, nezávislost na kultuře a společenských názorech, obecnost, systematičnost, nestrannost – zcela ztrácejí. Problémem je díky tomu všemu rostoucí vliv lidí, kteří fakticky matematiku neumějí a matematicky nepřemýšlejí, na výuku matematiky. Vy v podstatě chcete, a nakonec to chce i pan Hejný, ač takhle ty učebnice zatím naštěstí nedopadly, aby dítě prostě mělo stejné znalosti, které má dítě, které se jen stará jen o hry a zcela rutinní praktický každodenní život a povinnosti a aby mu škola "znalosti" takto získané oštemplovala jako znalosti matematiky.

Ale takhle to prostě není. Drtivá většina lidí, kteří matematiku jako systematický obor nestudovali, prostě matematiku neumí, matematicky myslet nedokáže a nemyslí a neměla by dostávat žádný štempl, který by se tvářil, že tomu je jinak.

maaartinus řekl(a)...

Trochu mi to trvalo nez jsem vymyslal co napsat....

> Programátorů podle "mé" tradiční definice obsahující faktickou tvorbu algoritmů dnes je celkem určitě stejně málo nebo méně než YouTuberů, ale stále dělají nesrovnatelně důležitější práci

Nooo... oni spise delaji "zakladni vyzkum" a ta masa to pak prevadi do praxe. Bez tech spickovych bysme nemeli poradne pocitace ani programovaci jazyky ani knihovny atd. Bez te masy by nam ty pocitace nebyly skoro k nicemu.

> a nesrovnatelně důležitější je pro ně trénink než pro YouTubery. Takže pořád je jejich umění a kompetence klíčovým parametrem, který by měl určovat, co a jak se učí v hodinách informatiky apod.

S tim nesouhlasim. Ja jsem se naucil naprostou vetsinu algorithmu sam, nekdo chytrejsi to zvladne taky. Samozrejme i ti nejlepsi potrebuji trenink, ale nepotrebuji na to zadnou skolu.

> To, čemu třeba říkáte zobecněně "programátoři" Vy,

Ja a cely svet krome Vas. :D

> ani v podstatě moc tréninku nepotřebuje, stejně jako ho nepotřebují ti YouTubeři.

S tim uplne zasadne nesouhlasim. To je jako byste rekl, ze remeslo se neni potreba ucit, protoze je oproti matematice primitivni. To sice je, ale naucit se musi.

> Takže podobnými lacinými věcmi, které se může naučit kdykoliv a kdekoliv, když to potřebuje, by se vůbec školy zatěžovat neměly.

To byste tomu dal. Naprosta vetsina studentu informatiky zadne algorithmy vymyslet nebude. Dokonce ani implementovat. Znalost algorithmu je pro ne samozrejme i presto uzitecna, protoze rozviji logicke mysleni ve spravnem smeru. Ale jeste vic potrebuji zvladnou "remeslo". A to se nenauci kdykoliv a kdekoliv (a mnozi se to nenauci nikdy).

Jaroslav Hajtmar řekl(a)...

I. část:
Dávám k dispozici pěkný názor pana Bláhy (viz http://hejny.unas.cz/rndr-rudolf-blaha/). Jde o reakci pana Bláhy (matematika, bývalého ředitele jednoho olomouckého gymnázia, dnes již důchodce) na výzvu rodičů, jejichž děti chodí na školu, která povinně zavedla HM v 6. ročníku (ačkoliv děti do 5. třídy měli klasickou matematiku). Většína těchto dětí má s HM velký problém, což vyvolalo reakci rodičů v důsledku níž se problémem zabývalo zastupitelstvo, jakožto zřizovatel školy (více viz http://hejny.unas.cz). Ukazuje se, že na některých školách není zavádění HM úplně samovolné, ale je to odraz názorové politiky a módního trendu. Následuje příspěvek:

Vážení rodiče, jsem potěšen, že jsem si u Vás získal důvěru a očekáváte mé stanovisko k metodě výuky pana profesora Hejného. Asi Vás zklamu. I když v mé specializaci je matematika. Vesměs však jsem působil na středních školách. Nutnost zvýraznění matematiky pokládám jako prioritní, v současné době však značně zanedbané. A ve výuce jsem používal matematiku spíše jako prostředek, ne jako cíl. Pro přírodovědné a technické vzdělávání i jiné, jako prostředek vynikající. Podobně jako prostředkem je i třeba jazyk anglický. V současné době jsem v důchodě a špatné experimenty se vzděláváním pozoruji trochu z povzdálí. Věnuji se však aktivitám se školstvím souvisejícím dále. Proto prosím přijměte několik myšlenek, které možná nahodile mi vytanuly v mysli v souvislosti s Vaším dopisem.

Jaroslav Hajtmar řekl(a)...

II. část:
Každý zodpovědný rodič chce pro své dítko zabezpečit to nejkvalitnější vzdělání. Pokud do organizace školství soustavně a opakovaně vstupují nějací zlepšovatelé a bez řádného prozkoumání prosazují změnu, vždy mi to připadá podezřelé. Sám jsem těchto pokusů zažil dosti. Nafouknou se a pak splasknou. Ve změnách se neorientují kantoři, ne tak rodiče.
Pokud je Hejného založena na samovolném postupu dětí při výuce, vzbuzuje to ve mně velké podezření. Odůvodňuji je tím, že vyučovací proces ve své podstatě není samovolný, ale je to postup od stavu méně organizovaného k zorganizovanějšímu. Tento postup vyžaduje úsilí, energii a námahu. Někdy i stres. Někteří pedagogové tvrdí, že mírný stres je pro vzdělávání velmi účinný.
Že prý si převratnou metodou Hejného tvoří děti samy strukturu pojmů. Bez definice? Bez korekce chyb? Možná, že takovýto postup mohou akceptovat dějepravci, kde jim příliš nezáleží na tom, že jednou označí trocnovského Žižku jako národního hrdinu a jednou zase jako teroristu. Takovýto přístup matematika nesnáší. Nesnáší jej ani technika.
Aby se mohla posoudit nějaká (jakákoliv) vzdělávací metoda, musí být stanoven cíl s metodou, jak cíle dosáhnout, a také způsob pro posouzení, zda je cíle dosaženo. Osnovy či vzdělávací programy to rozhodně stanovit nemohou, protože nestanovují specifikaci, podmínky a množství. Jak tedy měřit, když nemáme metr?
Bombastickou metodu Hejného srovnávám s obdobnou metodou, která byla prosazována za minulého režimu. Zázrak se měl tehdy uskutečnit prostřednictvím množin. Nalézám zde obdobné prvky. Množiny jsou součástí matematiky a samy nemohou za to, že se jich ideologicky zneužívalo. Tehdy jsem byl dokonce pověřen organizací přeškolování. Popsal jsem to taktéž na stránkách NP: http://neviditelnypes.lidovky.cz/vzpominka-mnoziny-0nh-/p_spolecnost.aspx?c=A090314_215201_p_spolecnost_wag
Jako člen školské rady za město jsem se na poslední schůzce zeptal ředitele základní školy, jak je škola k Hejného metodě vstřícná: „Nařídil jsem všem učitelům matematiky, aby se povinně zúčastnili školení, které je seznámí s touto metodou. Je to metoda dobrá a budeme ji zavádět.“ To je odpověď ředitele matematika, který je zřejmě politickou figurou, a je matematikem, který matematice prý nikdy nevyučoval.
Ten, kdo prosazuje jednu metodu jako za zázračnou, měl by se nad sebou zamyslet. V matematice neexistuje. Přesto se domnívám, že něco existuje nad všemi didaktikami. Já jsem si to stanovil jako laskavou přísnost vzhledem k dětem s možnostmi oprav a korekcí jejich zkoušení. Můj kolega měl jinou, velmi zajímavou myšlenku: „Když odcházím z hodiny matematiky, vždy si pokládám, zda byla hodina přínosem pro podstatnou část studentů.“
Těsně před tím, než jsem obdržel Váš mail, měl jsem v jiné souvislosti rozhovor s univerzitním profesorem matematikem mé bývalé fakulty. Zabrousili jsme okrajově i na onu prosazovanou metodu. Značně se mu nezamlouvá. Dokonce vyjmenovával negativa, i ta, která v mailu citujete.

Takže jsem Vám moc neporadil, ale slibuji, až budeme mít sezení Jednoty českých matematiků a fyziků, předložím návrhy.

Přeji Vám šťastnou volbu vzdělávací metody i učitelů

Zdraví

Rudolf Bláha

(byl ředitelem gymnázia v Olomouci, čestný člen Jednoty českých matematiků a fyziků)

Jaroslav Hajtmar řekl(a)...

III. část:

Následuje reakce ministerského úředníka na dotaz rodičů. Z něj plyne, že MŠMT to má "na háku" .... :-)

viz reakce:

Vážený pane, z pověření paní ministryně odpovídám na Váš dotaz ohledně výuky matematiky metodou profesora Hejného. Volba vyučovacích metod je věcí jednotlivých odborných učitelů a vedení jejich škol, která volbu metod schvalují. Ministerstvo do tohoto procesu nezasahuje. Víme, že nakladatelství H-mat vydává jednotlivé učebnice matematiky Hejného metodou postupně a průběžně žádá o udělení schvalovacích doložek MŠMT, avšak s tím, že koncepce ucelených učebnicových řad pro každý stupeň vzdělávání má hotovy předem. Podle našich informací nakladatelství počítá s přirozenou návazností i u středního stupně vzdělávání.
Co se týče komunikace vedení školy s rodičovskou veřejností, dáváme Vám za pravdu v tom, že při každém netradičním kroku by mělo být samozřejmostí předběžné dosažení aspoň základní shody obou stran. Nejedná se sice přímo o povinnost, ale v situaci, kdy ředitel schválí výuku novou, nezvyklou metodou, se za běžnou součást jeho práce se považuje snaha toto rozhodnutí rodičovské veřejnosti vysvětlit a získat v této věci její podporu.

S pozdravem
PhDr. Aleš Dvořák
ministerský rada
oddělení předškolního, základního
a základního uměleckého vzdělávání
Odbor předškolního, základního, základního
uměleckého a speciálního vzdělávání
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Jaroslav Hajtmar řekl(a)...

Psycho viz http://www.h-mat.cz/media/kvety/jedine-spravne-reseni-neexistuje:

"Když má chyba takový význam, dáváte vůbec někdy špatné známky?
Je pravda, že obvykle dávám jedničky. Dávat jedničky není tak těžké. Obtížnější je, vidím-li, že se horší známce nevyhnu. V té chvílí cítím za hodnocení práce dětí větší zodpovědnost. Nestačí se podívat jenom na výsledek, ale je třeba žákovo řešení projít krok za krokem. Rozebrat chyby, ocenit vše, co si ocenění zaslouží. Je třeba „dostat se do žákovy hlavy“. Přijde mi absurdní, aby dítě 10 minut řešilo úlohu, a pak dostalo pětku."

Aneb nenastal čas k tomu, abychom zrušili známky 4 a 5??? Nebo lépe 3, 4, 5 ???
Nakonec to dopadne tak, že všichni budou mít jedničku (dát jedničku je jednoduché???) a pokud se horší známce nevyhneme, tak dáme bez milosti za 2!!! A je to! Budou spokojeni jak žáci, tak i jejich rodiče. Teda aspoň do doby, než začnou mít rodiče dvojkařů pocit, že by mohly jejich ratolesti taky dostat jedničku.... Je mi trochu nevolno z toho, co nás ještě čeká a asi nemine...

Luboš Motl řekl(a)...

Pane Hajtmare, no ano, známková inflace je špatná věc a je možné, že to bude ještě horší. Tahle známková inflace se samozřejmě šířila a šíří i nezávisle na Hejného metodě, ve většině zemí a předmětů.

Jen něco, co zhruba souvisí: Včera jsme byli na Hanspaulce na oslavách 76. narozenin V. Klause staršího. Bylo tam hodně dost zajímavých rozhovorů ve skupinkách. Také tam přišel Zeman a ti dva pohovořili přátelsky, ale způsobem, že by mohli dělat duo komediantů.

VK: My jsme tak rádi, že si prezident Zeman udělal čas mezi návštěvou britské královny a přijímáním demise ministryně školství Valachové apod. No ta demise je jedině dobrá věc pro ČR apod. MZ: Václav Klaus se dopustil začátečnické chyby, protože předpokládá, že když odstoupí špatný ministr, nastoupí lepší. Ale ve skutečnosti nastoupí ještě horší. [A následovali příhody, jak někdo skončil na dně nebo v pekle apod. a pak slyšel, jak někdo ještě zdola klepe apod.]

Archie řekl(a)...

Několik málo chaotických postřehů:
- klasickou metodou jsem se v matematice vzdělával v průběhu let šedesátých a sedmdesátých. Přibližně v 6. třídě obecné, ač dobře hodnocen, jsem s hrůzou zjistil, že mnoha věcem, které jsme tehdy probírali, prostě nerozumím. A to mě silně ne že znepokojilo, ale doslova nasralo. Bez jakéhokoliv nátlaku okolí jsem tehdy zcela z vlastní vůle o letních prázdninách [!] vzal jakousi sbírku příkladů z matematiky – snad prvorepublikovou – a jal se s vlastní neschopností bojovat. Tehdy se ve mně cosi zlomilo a snad jsem pochopil, že pomoci v této věci mohu jen já sám sobě tím, že problém budu nosit v hlavě tak dlouho, dokud jej sám nevyřeším, v opravdu krajním případě požádám někoho zkušenějšího, aby mi ukázal cestu. Od té doby potíže vymizely, z této disciplíny se stalo hobby. A proč tolik řečí, když do pedagogiky se rozhodně montovat nehodlám? Jsem totiž přesvědčen o tom, že výuka opravdové matematiky jest z nezanedbatelné části otázka morálně – volní. Tato stránka věci je v současnosti z důvodů společensko-politických záměrně potlačována.
- Prozření č. 2: tehdejší středoškolskou matematiku jsem vnímal jako užitečný nástroj a hobby, bylo pro mě prestižní záležitostí vždy vědět – nikoli však na úkor spolužáků, těm jsem se snažil naopak pomáhat a přitom si tříbil a ciseloval řešení sám pro sebe. Taky jsem zpychl, neboť konkurence bylo málo, ale co horšího, pedagogové – byť možná nevědomky – nám podávali učivo středoškolské jako konec veškerého vědění v oboru. Na druhou stranu jsem jim vděčen, že základy stavby byly solidní. Vystřízlivění přišlo na VŠ technického směru, kde jsem záhy seznal, že se jedná teprve o počátek cesty. Zároveň jsem děkoval a děkuji Pánu za to, že jsem se nedal na MatFyz, po kterém jsem tehdy pošilhával, a stal jsem se technikem majícím co do činění se syrovou realitou.
Děkuji p. Motlovi za tuto pro mě velmi výživnou diskusi, za to, že representanti zdravého rozumu ještě jsou mezi námi [nejen on]. Jen bych skromně připodotkl stran páně Motlova akademismu: Torturu na neviňátkách nutno prováděti zavčasu, není ale účelem jim přitom zlámat vaz.

Jaroslav Hajtmar řekl(a)...

Poslala mi paní Lucie odkaz na zajímavý rozhovor s prof. Kuřinou, který má výhrady pro Hejného metodě http://www.rozhlas.cz/hradec/navstivilinas/_zprava/nejkrasnejsi-je-ucit-deti-ktere-se-ucit-chteji-smeje-se-nejstarsi-aktivne-pusobici-ucitel-matematiky--1752838 a dále na rozhovor s proděkanem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy docentem Rokytou, který má proti této metodě také spoustu výhrad https://www.matfyz.cz/clanky/988-mirko-rokyta-bez-nasobilky-to-nejde.
Je zajímavé, jak takové názory zapadnou oproti Píárkově vychytané masáži H-Matu.

Luboš Motl řekl(a)...

Pane Hajtmare, pan Kuřina je dost dobrý chlápek. S tím, že dítě neobjevuje všechno samo, říká totéž, jako jsme několikrát řekli výše v tomto článku a diskusní niti.

Rokytu trošku pamatuji z Karlína, ale ne moc. Říká také podobné věci, o tom, jak se nemají děti nechat bláboly, jak musí učitel zvládat i otázky nejlepších žáků apod. To tu asi vše také padlo. Jen bych nesouhlasil, že Hejného metoda je vhodná pro skvělé žáky. Podle mě, pokud je vhodná, tak je naopak vhodná jen pro nejslabší žáky a případně zvláštní školy.

Dík za nálezy, LM

Jaroslav Hajtmar řekl(a)...

Osobně si snad i dovedu představit, že pokud bude mít skupina výjimečně nadaných žáků (nenaředěná inkludovanými podprůměrnými žáky) vedení zkušeného učitele, který ví, čeho chce dosáhnout, tak opravdu může zvládnout ledasjakou matematickou zákonitost "objevit" a posunout se jinam oproti vrstevníkům. Na 1. stupni lze objevit skoro vše určitě, na 2. stupni sem tam taky něco. Samozřejmě by museli zvládat k této objevitelské "kratochvíli" veškeré potřebné matematické řemeslo, odpovídající jejich matematickému vývoji.

Problém je, že když jsem byl na školení H-Matu, tak školitelka tvrdila, že učitel ve třídě, kde se učí HM vlastně vůbec nemusí vědět, čeho chce dosáhnout, protože žáky Hejného učebnice a její systém gradovaných úloh "provede" celým procesem, na jehož výstupu bude vše potřebné! Vzpomínám, že tato úvodní informace mi stačila k tomu, abych pochopil, že HM je naprostý úlet, a že jsme se tehdy po této větě po sobě s kolegyní po sobě podívali a "zavrátili" oči. Docela by mne zajímalo, zda si paní školitelka jen velkohubě "pustila pusu na špacír", nebo je to oficiální HM doktrína, protože tímto bych se určitě jako školitel nechlubil, protože bych tušil, že to rozumně smýšlející lidi zaskočí.

Obávám se, že naprostá většina učitelů na 1. stupni vůbec netuší, k čemu směřují, když počítají se žáky gradované úlohy. Navíc mám feedback, že řada učitelů 1. stupně vůbec ty nejtěžší gradované úlohy nedává. Když pominu to, že HM je podle mne dost úlet, tak ještě horší na HM je, že ji učí mnohdy lidé, kteří vůbec netuší, kam úlohy HM směřují a co mají vlastně žáci na výstupu znát, vědět a umět z matematického řemesla používat.

Jinak prof. Kuřina je opravdový matematik a velmí rozumný člověk. Poznal jsem jej osobně za studentských let jako přednášejícího a zkoušejícího. Již tehdy jsem o něm měl vysoké mínění a cítil jsem dost velký pocit zadostiučinění, že jsem jej slyšel o HM mluvit, jak je uvedeno v článku, protože mne to nezklamalo v mých pocitech o odhadu lidí...

Každopádně doporučuji občas mrknout na živou kauzu http://hejny.unas.cz/. Je to pro mne docela zajímavý zdroj informací. Zejména cenné jsou názory na http://hejny.unas.cz/rndr-rudolf-blaha/, http://hejny.unas.cz/mgr-lubos-motl-phd/, http://hejny.unas.cz/doc-rndr-eduard-fuchs-csc/, http://hejny.unas.cz/rndr-dag-hruby/ atd... První oficiálně publikované informace lidí z JČMF, kde se opatrně snaží HM kritizovat. A to se v JČMF všichni znají, takže tam podle mého názoru panuje i jistá loajalita a názorová "politická" korektnost na názory "starého pána" Hejného, kterého by se nikdo nerad nějak dotknul.

Pavel Filip řekl(a)...

Luboš Motl:

"Rokytu trošku pamatuji z Karlína, ale ne moc. Říká také podobné věci, o tom, jak se nemají děti nechat bláboly..."

On je taky nikdo bláboly říkat nenechává. V tom jste absolutně mimo. Ta úča prostě nechá toho žáčka říct, co si chlapec myslí, a pak ho - společně s jinými žáčky - usvědčí z omylu. Zhruba takto. Vaše dojmologie, že se v hodinách - jako výstup - propaguje 2+2=5, je naprostá idiocie, kterou jste musel někde číst, poněvadž ze sebe to mít nemůžete.

Luboš Motl řekl(a)...

To se absolutně mýlíte, pane Filipe. Tohle je přesně výrok, který by – ani ve slušném provedení – nikdy učitelka v Hejného metodě nesměla říct. Princip 10 z 12, Práce s chybou, říká, že si děti musejí najít chyby samy.

Pavel Filip řekl(a)...

Luboš Motl:

Nezdá se mi, že by to tam bylo takhle striktně řečeno. To je spíš Vaše interpretace. Pracuje se tady s malými dětmi a navíc ve skupině, takže úkolem učitele je taky to, aby se děcka neflákaly. Vy taky říkáte "torture", ale nemyslíte skřipec.

Chyba je "vítaná" v tom smyslu, že na ní můžete s třídou problém rozebrat, prozkoumat věc do větší hloubky, nebo chcete-li "hloubky"; koneckonců to je základní škola, tak to bude pořád spíš mělčina - tím neříkám, že musí být.

Talentovaný (nebo ambiciózní) žák má problém, že se někdy nemůže moc ukázat, protože musí participovat i zbytek klasy, ale to je problém, který žádná metoda neřeší. Zvlášť ne tehdy, když se zároveň bude praktikovat nějaká inkluze a budete mít směsku horší+chytřejší žáci dohromady.

Samozřejmě je možné, že jsem narazil na zdravě skeptickou heretičku, která ráda pracuje s dětmi, myslí si svoje a bere si z toho to, co je na tom dobré - že se prostě v hodinách žáčci neulejvají. To je koneckonců její práce. Ona tu není od toho, aby za rodiče rozhodovala, jestli dají dítě do lepší školy, kde se učí matika na pokročilejší úrovni a kde jsou žáci adekvátního nivó. Máme rozhodovací volnost a je na rodičích, jestli si vyberou školu s intenzivnější výukou.

Chápu, že máte jako matematik/fyzik výhrady k tomu, že ta metoda nevede (dostatečně rychle) k nějaké větší abstrakci. Já osobně mám problém s tím, když se řekne, že by dítě mělo všecko objevit "samo". Pokud bych to příliš překrucoval, tak je to hovadina, protože přece musíme děti nejen naučit to, aby se neflákaly a přemýšlely, ale také jim říct, že na řešení problému, který "řeší", už dávno někdo přišel.

Luboš Motl řekl(a)...

Explicitně to tam napsané je. A také to řekl Hejný a mnozí další opakovaně ústně. Cituji:

============
V tradičním vyučování se na chybu obvykle nahlíží jako na jev nežádoucí. Sám učitel má často strach, aby se chyby nedopustil. Cítí odpovědnost i za případnou chybu žáka (ať již v sešitě nebo na tabuli), proto na chybu žáka rychle upozorňuje a chybu ihned opravuje.

Rodičovská komunita, která též chybu považuje za jev nežádoucí, zvyšuje učitelův strach z potenciální chyby. V rozhovorech učitelů častěji slyšíme o chybách než o tom, jaké jsou jejich příčiny a jak je odstraňovat.
============

Udělal jste výše přesně to, co se v Hejného filozofii označuje za chybu tradičního vyučování. Hned jste mě upozornil na chybu a opravil ji, navíc ještě vulgárním způsobem. Tím jste ve mně navíc vyvolal strach a naznačil jste mě, abych považoval chybu 2+2=5 za nežádoucí. Co proboha více potřebujete, abyste uznal, že nemluvíte pravdu?

Slovo "torture" neznamená "skřipec", ale "mučení". Lidé ho používají i pro nepříjemné duševní zážitky. Někteří považují za mučení matematiku, já zase považuji za mučení konverzaci s lidmi, kteří jsou buď tak nepoctiví nebo tak stupidní jako Vy, takže píšou absolutně neobhajitelné bláboly, jako jste napsal výše. Já fakt trpím, když někdo absolutně postrádá schopnost číst text a rozumět mu nebo provádět základní logické úkony.

CZ Wraith řekl(a)...

To je pořád to samé dokola. Pan Motl bere text podobně jako robot nebo počítač, doslovně, bez empatie, i nadsázka je mu cizí. A nepřemýšlí ani nad mnohoznačností výkladu. Jazyk není matematika. Dítě má objevit chybu samo, ve smyslu, že mu nikdo neřekne, máš tam chybu, ale za přispění výukové metody, ať přímo učitele, který ho navede k objevení chyby nebo výukových materiálů. Takže pokud dítě dospěje k tomu, že 2 + 2 je 5, učitel ho navede k pochopení, že je to špatně. Třeba tak, že řekne, zkusme si to ověřit, dejme dohromady dvě a dvě pastelky a spočítejme je. Rozdílné výsledky vedou k přirozenému pochopení a uvědomění si, že je něco špatně. Tohle je lepší způsob, jak dítě (a nejen dítě) něco naučit. Objevit a uvědomit si svou chybu je z hlediska učení a pochopení přínosnější, než být o ní jenom informován. Tento způsob učí člověka samostatně myslet a to je něco, co velká část naší populace, která proš́la klasickým způsobem vzdělání, neumí. A ideální je, když toto ve třídě neprobíhá individuálně, žák/učitel, ale kolektivně i mezi žáky a bez přispění učitele, ptotože tím se děti učí i spolupráci při přemýšlení.

Luboš Motl řekl(a)...

Pane Wraithe, absolutně nic mnohoznačného na těch výrocích není. Filozofie Hejného metody o chybách jasně říká, že je špatně, aby učitel okamžitě žáka opravoval, že učitel má nechat žáka ostatního a ostatní děti, aby si nacházely chyby samy, zatímco pan Filip jasně řekl, že by v roli hejnovského učitele mé 2+2=5 okamžitě opravil. Je to absolutně ostrý a nezpochybnitelný rozpor, stejně jako rozpor mezi výroky 2+2=4 a 2+2=5.

Tahle Vaše reakce jen potvrzuje to, proč jsem na tuto metodu a její zastánce alergický. Je to metoda, která pomáhá vychovávat a omlouvat nepoctivé duševní zmetky jako Vy, kteří i když je nějaká věc úplně jasná, tak ji začnou neustálým, logicky nezdůvodnitelným a pošahaným relativizováním a bláboly rozmazávat jako kus průjmu a dožadovat se uznání, že jejich závěry jsou nejméně stejně dobré jako ty správné.

Ale ony stejně dobré nejsou. Usvědčil jsem Vás i pana Filipa z absolutně nepochybného lhaní. Hejného metoda děti neučí myslet. Učí je nemyslet a učí je relativizovat pravdu a omlouvat svoje bláboly a selhání přesně tak, jak to děláte Vy. Je to metoda na výrobu individuí chovajících se jako Vy – a politické hnutí, které má ostastním zabránit, aby Vás potrestali nebo třeba i jen poukázali na to, že lžete.

Luboš Motl řekl(a)...

Jen chci říct, že texty, které se někdo pokusil v posledních hodinách přidat, byly smazány během 5 sekund a nečetl jsem je, protože to považuji za absolutně nestravitelné plýtvání času, a to hlavně mého a možná jen mého. Procedura je taková, že vždy strávím alespoň 3 sekundy rychlým pohledem na komentář a na jméno autora, a když dospěji k závěru, a to i na základě zkušenosti se jménem a korelacemi, které jsem odpozoroval, že nový text a/nebo jeho autor mají s největší pravděpodobností nulovou nebo zápornou hodnotu a patří do odpadu a že je nežádoucí, aby kdokoliv musel plýtvat časem čtením, tak je okamžitě mažu.

Jejich autoři jsou možná vychováni metodou Hejného a podobnými postmoderními školami, kde libovolně absurdní, nelogické, stupidní a fakticky nesprávné věci se mohou sebevědomě a opakovaně šířit a jejich autoři nikdy nemají problém a po určitém množství iterací se všichni podřídí. Ale tady taková pravidla neplatí a platit nebudou. Například výrok "učitel sám neopravuje žáka" a "učitel opraví žáka" jsou v přímém rozporu a nedovolím žádnému demagogickému zmetkovi, aby se nějakou rozplizlou propagandou snažil takto základní věci zpochybňovat.

Unknown řekl(a)...

V Katolickém týdeníku č. 2017/37 vyšel rozhovor s prof. Milanem Hejným.
Na adrese
http://www.katyd.cz/rozhovory/matematika-dulezite-je-dite.html
je volně k přečtení začátek rozhovoru, zbytek v placené/tištěné verzi.

Je zajímavé přečíst si, z čeho Vít a Milan Hejní vycházeli ve své pedagogické filozofii.
Čtenář si uvědomí, jak bytostně je život a práce obou Hejných spojena se Slovenskem.
Pochopí, že to, co se populárně nazývá "Hejného metoda", se dá plně pochopit jenom, když chápeme, čím si Slovensko prošlo v období 2. Československé republiky, resp. 1. Slovenské republiky (také nazývané Slovenský štát): Proč ji Vít Hejný stvořil, jak ji stvořil, z čeho při tom vycházel, jaká byla jeho hlavní motivace, proč učit takovým způsobem atd.

Pavel Filip řekl(a)...

Oto Přibyl:

V rozhovoru se píše, že "(...) podstatou Hejného metody je demokracie, svoboda učitele i žáka".

Právě s rigiditou výuky se potýkal např. Einstein:

"Podle Einstenova životopisu byla i vysoká škola Einsteinovi často nepříjemná svou autokratickou rigiditou. Snažil se například experimenty provádět odlišně od doporučeného postupu. Profesor fyziky, Jean Pernet, na vlastní oči viděl, jak Einstein vyhodil návod do koše, aniž by si jej prohlédl. Asistent se ho sice zastal - Einsteinova řešení totiž vždy seděla. Ale Pernet byl neoblomný a mladému Einsteinovi poradil: "Jste nadšený, ale ve fyzice beznadějný. Pro vaše vlastní dobro doporučuji, abyste našel jinou kariéru, třeba medicínu nebo právo."

(Zdroj: https://technet.idnes.cz/albert-einstein-skola-0uk-/veda.aspx?c=A130225_173956_veda_pka)

Luboš Motl řekl(a)...

Proboha, tohle srovnání je zcela vyšinuté, protože naprosto drtivá většina žáků prostě není na úrovni Einsteina. Fakticky mnozí celkem rozumně říkají, ač s tím nesouhlasím zcela, že byl největší génius 20. století. Tak prostě převyšoval své učitele v talentu a od jistého okamžiku je převyšoval i v chápání problematiky toho, co učili, alespoň ve velké části fyziky. Učitelé byli často zahnáni do kouta, protože měli své trapné ego, méně podložené než to Einsteinovo, a to si bránili. Byli to jen lidé.

A myslím, že tahle debata nemá být akademická, takže je na místě říct na rovinu: Já byl většinou také nad většinou svých učitelů matematiky a fyziky, a to už tak od 10 let. A výuka mně připadala sešněrovaná a autoritářská, ačkoliv to platilo zvláště pro jiné předměty než matematiku a fyziku. A měl jsem příhody zcela analogické Einsteinovým. Na střední škole jsem třeba vůbec nechodil na informatiku, protože po první hodině mi moje sexy učitelka informatiky řekla, ať tam nechodím, protože tím trpí její autorita. Důsledkem toho jsem zůstal u svého C64 na střední škole a s PC jsem například poprvé pracoval až na MFF UK. Tím bylo víceméně rozhodnuto, že se nestanu člověkem "od programování", ač jsem to jako dítě a teenager dělal také na špičkové čsl. úrovni. Ego učitelů má své důsledky.

Ale většina dětí se věci prostě nenaučí sama nezávisle na škole. Drtivá většina dětí se věci naučila ve škole ve zcela konkrétních epizodách čtení, psaní podle nějakých instrukcí nebo rad, poslouchání učitele nebo intenzivní interakce s učitelem. Skoro všichni mí spolužáci, i většina jedničkářů ve třídě ZŠ zaměřené na matematiku, se prostě musela utkávat s tím Bělounem, protože jakkoliv mechanicky a staromódně vypadal, tohle prostě byla matematika a žádnou úplně jinou získat nemohli.

Tvářit se, že většina dětí uvažuje jako Einstein, je prostě dementní.

CZ Wraith řekl(a)...

Většina dětí není na úrovni Ensteina, ale to neznamená, že nemohou být samostatné a neměly by umět dobře samostatně přemýšlet, čemuž je potřeba se také učit a je to asi největší deficit českých žáků a školství. I některým inteligentním lidem tato schopnost chybí. Ostatně, většinu důležitých znalostí a schopností, které mě dnes velmi dobře živí, jsem získal mimo školu. A obávám se, že tak to má velmi mnoho lidí, ať je živí hlava, nebo ruce. Možná dokonce i většina.

Luboš Motl řekl(a)...

Vůbec nezpochybňuji, že se ve společnosti uživí řekněme "miliony" lidí, kteří nepoužívají matematiku – v tom smyslu, jak se učí na škole – a přesto se dobře uživí. Primitivů, kteří nic nepočítají, rigorózně neanalyzují a vrcholem jejich intelektuální činnosti je špinění diskusních nití na Internetu.

Ale společnost nemůže přežít *pouze* s lidmi jako Vy. Pro prosperitu a zvláště růst společnosti jsou klíčoví lidé, kteří se bez reálné matematiky, která staví na té "školské", neobejdou.

Hejného hnutí je součást patologického trendu, který se snaží tento absolutně základní fakt popírat. Je to přesně o tom, co jste předvedl: O primitivech, kteří se hrdě na matematiku vykašlou a pak si kasají košili, že jim to prošlo. Ale tohle není cesta dopředu. Nemáte se vůbec čím chlubit, a kdyby taková byla společnost celá, tak je v čudu.

Luboš Motl řekl(a)...

Měli jsme v noci z pátku na sobotu třídní sraz z mé první základky - u mě jen 1. a 2. třída ZŠ. Jedna spolužačka, Erna, mně naštvaně vyprávěla, jak na mé ZŠ, 22. ZŠ, která měla za našich dob speciální matematickou třídu, naši, zkolabovala výuka matematiky a vyučuje se tam Hejného metodou. Takže její dítě je těmito věcmi znuděné a zdeptané, prostě nebaví, a Erna doma učí dítě matematiku standardní.

Ale i jinak na té škole není ani památky po někom, kdo by mohl vyučovat matematiku naopak lépe než ostatní.

Unknown řekl(a)...

Jako postarší programátor občas se pokoušející použít i něco málo z matematiky, současně postižený dys-kdečím musím dát za pravdu Luboši Motlovi.
Díky učitelce ZDŠ, která nás naučila především obyčejné počty a jako jedna z mála trvala na používání počitadla pouze jako řádového (tedy sedm drátů nastojato do milionů), jsem se nakonec naučil i jakžtakž dělit.
Práce s písmeny místo čísly pro mne byla nekonečná úleva a mat-fyz olympiády parádní zábava.
Po prostudování učebnic Hajného jsem dostal osypky prostě proto, že bych takovou základní školou neprolezl a hlavně bych se dnes živil jako popelář.
Říkám to se vší vážností i proto, že jsem musel současným školstvím protáhnout pár dětí (včetně dys-xx dcery) a jen jasně dané jednoduché algoritmy je nakonec naučily mít v lásce matyku, fyziku a další kouzelné vědy.
vít trnka

Unknown řekl(a)...

Jako postarší programátor občas se pokoušející použít i něco málo z matematiky, současně postižený dys-kdečím musím dát za pravdu Luboši Motlovi.
Díky učitelce ZDŠ, která nás naučila především obyčejné počty a jako jedna z mála trvala na používání počitadla pouze jako řádového (tedy sedm drátů nastojato do milionů), jsem se nakonec naučil i jakžtakž dělit.
Práce s písmeny místo čísly pro mne byla nekonečná úleva a mat-fyz olympiády parádní zábava.
Po prostudování učebnic Hajného jsem dostal osypky prostě proto, že bych takovou základní školou neprolezl a hlavně bych se dnes živil jako popelář.
Říkám to se vší vážností i proto, že jsem musel současným školstvím protáhnout pár dětí (včetně dys-xx dcery) a jen jasně dané jednoduché algoritmy je nakonec naučily mít v lásce matyku, fyziku a další kouzelné vědy.
vít trnka

Luboš Motl řekl(a)...

Díky, pane Trnko, zajímavá zkušenost a pohled. Ta písmena místo čísel – předpokládám, že míníte proměnné – jsou podle Hejného metody symbolem zla na matematice, její zkostnatělosti a kdoví čeho ještě. Ale v obecných vzorečcích s písmeny je většina obecného moudra matematiky. A nejde jen o matematiku. Vzorečky obsahují i recepty, které musí chápat "šéf" nebo někdo, kdo pracuje bez konkrétních příkazů od nadřízeného.

Zhruba řečeno, šéf nebo OSVČ nebo něco takového musí myslet obecně v řeči vzorečků, zatímco jeho podřízený dosazuje a dělá mechanickou práci. Hejného metoda tuto dualitu chce stírat. Všichni dělají jenom konkrétní práci, ale zároveň se tváří, že tím získávají i znalost obecných zákonitostí apod. Ale ve skutečnosti mohou získávat jen velmi kusou zkušenost s konkrétními věcmi. Matematické uvažování – včetně vzorečků, obecných zákonů a rozmanitých zobecnění čehokoliv – jde mnohem dále, za jakoukoliv konkrétní situační komedii, se kterou děti Hejného tráví neomezený čas.

Unknown řekl(a)...

Zdravím pana Motla, a z duše děkuji za vynikající článek i zde za podnětnou diskuzi. Patřím k rodičům, jejichž děti studují na škole používající Hejného metodu. Je to katastrofa, po roce vší snahy zvažuji změnu školy. Já patřím ke generaci Husákových dětí, matematiku jsem milovala, mým VŠ vzděláním je ekonomie a mým životních koníčkem fyzika. Doučovala jsem spoustu dětí, kdy jsem dokázala za pár večerů vytahnout nejhoršího žáka ke skvělým výsledkům v přijímačkách, ale svému dítěti v 7. třídě dnes pomoci nedokážu. Resp. dokážu ho za jediný večer naučit spoustu po svém, baví ho to ač dyslektik,.. jenže se to ve škole nepoužívá ... a neumím to naroubovat na úlohy typu: "Ariana říká: V trojúhelníku ABC jsem musela všechny středy sestrojit, ani jeden nebylo možné vyznačit. Zkoušela jsem najít jiný takový trojúhelník tak, aby nebyl pravoúhlý, ale nedaří se mi to. Druhý den přišla Kira s názorem, že takový trojúhelník najít nelze. Měla pravdu?" musím cokoli dodávat? Snad jen to, že jsem to za hodinu samozřejmě vyřešila, nicméně já, ale ne ten můj syn. Nemám na to sílu, pro mne je jediným řešením změna školy.

Luboš Motl řekl(a)...

Milá Unknown, děkuji za příspěvek, ač tu špatnou zprávu o problematickém vyučování matematiky neslyším nerad. Nevím, jak pomoct.

Nejste E. [německé křestní jméno], moje spolužačka z 1. a 2. třídy ZŠ na Roudné – oba jsme Husákovi děti – která si na nedávném srazu po 35 letech stěžovala na metodu Hejného – kterou se musí učit její dítě – podobně?

Každopádně ta úloha je oríšek. Skoro si myslím, že bych se nechytal ani za hodinu, protože jí nerozumím. Nevím, co je míněno "všemi středy" – středy stran? Co to znamená, že nejdou vyznačit? A k tomu celá ta story, že něco nejde někomu jeden den apod. Prostě se nechytám, ač mi to připadá svým způsobem jako úloha na bednu. Dokonce mi nepřipadá to zadání ani moc hejnovské, spíše skoro jako nějaká neobvyklá úloha z mat. olympiády. Je ale jasné, že takové úlohy nejde dětem strkat nepřetržitě.

No snad si s tím nějak poradíte. Přechod na jinou školu může být také nepříjemný, ačkoliv můj přechod do matematické 5. třídy ZŠ byla vlastně hodně slast. Někdy se to povede, někdy je to jako v té reklamě na McDonald's, kde je v novém městě všechno blbější, kromě McDonald's, který je stejný a holčička je tam šťastná. ;-) Na YouTube má ta reklama katastrofální hodnocení, ale já ji vlastně zbožňuji.

Na začátku února jsem byl pozván panem Rákosníkem na workshop o metodě, kde má být např. i pan Hejný a kde také mám dát asi 20 nebo 30minutovou přednášku... Jsem zvědav, zda bude nějakou smysluplnou debatu někam posunout.

Luboš Motl řekl(a)...

Neslyším nerad - mělo být "neslyším rád", oríšek měl být "oříšek" apod.

Unknown řekl(a)...

Zdravím ještě jednou, nejsem E., jsem (pouze) Gabriela z Liberce. Ona úloha měla návaznost (i když ji nezmiňovala, ale s trochou dobré vůle mi to po vyčerpání všech možností došlo) na jinou úlohu, třetí před touto. Byl tam nakreslen pravoúhlý rovnostranný trojúhelník ve čtvercové síti, délky ramen 3 a 3 kostičky sítě. Tedy ani jeden střed stran není průsečíkem s tou sítí - takže asi nutno "sestrojit", nestačí "vyznačit" . No a dál už musíte sám.. není to neobvyklá Hejného úloha, někdy si u toho připadám jak u právníka. Kdyby to netrvalo tak dlouho, než na to člověk přijde, tak by to byla větší legrace... Jinak na jinou školu syn nechce, má tam kamarády a ostatní učitelé jsou skvělí. Přemýšlím, jestli ho nenechám jeden čas tzv. padnout, "kdo déle vydrží", neboť je tu tlak i od dalších rodičů. Cítím se na to, že propad ve znalostech nemůže být větší, a s mojí pomocí to nejnutnější dokážeme kdykoli dohnat - ale po našem. Tak nám držte palce.. jinak kdyby byla i jiná iniciativa rodičů proti tomu, zajímalo by mne to. Zdravím

Luboš Motl řekl(a)...

Aha, dík za extra informaci, pí Gabrielo, s tou to dává smysl. Takové věci jsem také při listování jejich učebnicemi viděl. Jsou v tom další rysy, které považuji za špatné:

1) problémy nejsou soběstačné, dítě se v podstatě dočasně zaměstnává jako zaměstnanec s nějakou sérií úkolů spojených s prostředím nebo se situací, která dítě neučí obecnější poznatky v matematice

2) zda jsou průsečíky vyznačené, nebo ne, je fakticky otázka, zda nějaká rovnice nebo soustava má řešení, která jsou celočíselná (ačkoliv nikdo ani tento základní fakt nemůže touto metodou "objevit"). Řekněme by se to dalo považovat za výcvik diofantovských rovnic. Ale to je hrozně okrajová věc v matematice. Mnohem fundamentálnější jsou v geometrii metody a zákony se spojitými objekty, které platí nehledě na celočíselnost souřadnic a čtvercové sítě. Takže s obrázky trojúhelníků takové stránky předstírají, že jsou o geometrii, ale ve skutečnosti se reálná geometrie neučí. Učí se schematická "geometrie" čtvercových sítí, které by klidně mohly být sítě v spreadsheetu sekretářky. Reálná krása a důležitost kružnic a jejich soužití s čárami apod. je potlačena.

Držím palce.

Jaroslav Hajtmar řekl(a)...

Vzhledem k tomu, že tuto adresu zatím považuji za platformu názorových odpůrců HM, tak by tady měli čtenáři najít i odkazy:

https://zpravy.idnes.cz/alternativni-vyuka-matematika-hejneho-metoda-vlastimil-dlab-p51-/domaci.aspx?c=A180214_173416_domaci_nub

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2389981-matematik-dlab-uspesna-vyuka-poctu-nestoji-na-novych-metodach-ale-dobrych-ucitelich

JH

Luboš Motl řekl(a)...

Pane Hajtmare a další, myslím, že informovanost byla nízká, a tak rychlý komentář. Vaše články vznikly v souvislosti s konferencí 14.2. v Matematickém ústavu v Žitné. Konferenci 2 roky připravoval už 2 roky pan Dlab, čechokanadský matematik, který za námi ostatními přijel do měst jako do Plzně, aby věděl, o co jde.

Na místě to organizoval pan Rákosník, ředitel MÚ, a záštitu nad akcí měl Klaus ml. jako předseda školského výboru parlamentu. Hejný dával první krátkou přednášku, následován učitelkami Rybovou a Maťovskou. Program konference a můj příspěvek je ve složce, na níž je odkaz v 1. větě tohoto aktualizovaného článku.

Jen ukázaly dámy, jak náhodné děti reagují na náhodné 2 slovní úlohy, prakticky žádný komentář a princip, natož důkaz.

My kritici jsme důkadně metodu analyzovali. Dával jsem první plný kritický talk, PowerPoint je dostupný v té složce jako "25 omylů Hejného projektu" apod. Paní Mazáčová dala hodně konkrétní negativní pozorování z terénu jako učitelka a pan Pokorný z MFF mluvil hlavně jako učitel. Odpoledne pohovořili ještě pan Bárint, velký kritik metody ze slovenské univerzity, pan Dlab o tom, že učení matematiky je umění, a pan Bečvář obecněji o upadající výuce matematiky a rysech trendu apod.

Byla tam řada interakcí, debat, tiskových konferencí, byl tam tisk apod. Téměř všichni se shodli, že naše kritická strana byla daleko přesvědčivější.

Unknown řekl(a)...

Ještě doplněk k posledním dvěma příspěvkům:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2389981-matematik-dlab-uspesna-vyuka-poctu-nestoji-na-novych-metodach-ale-dobrych-ucitelich

Zkoušel jsem dohledat prezentaci z konference pana doktora Motla, ale nedaří se mi to.: -)

Prosím, prosím, můžete sem dát link. Předem děkuji a přeji pěkný den.

Luboš Motl řekl(a)...

Pane Oto, přímý odkaz na PDF je zde – klikněte na PDF na začátku této věty. Když strávíte čas, určitě to najdete i přes "složku" zmíněnou v mém blog postu, pod kterým komentujeme.

Na odkazu z minulého odstavce se dá prohlížet - je to OneDrive - ale je tam nahoře i "stáhnout".

Sorry, že mě nenapadlo Vás pozvat, nebo další z tohoto blogu apod. Nakonec si ale myslím, že jeden z těch, s nímž jsem měl drsné spory v této diskusi, se na akci objevil a připravil si asi 10minutový nenávistný monolog, v němž zmiňoval mé psaní na Internetu apod. Roztřásl mě a nevěděl jsem, zda Rákosník řekne "Ano, souhlasím tady se soudruhem trollem, jste kacíř, pane Motl a musíme Vás upálit", ale postupně jsem si byl stále jistější, že prakticky všichni budou na mé straně v kontextu takového naprosto neférového, primitivního útoku, a tak to i bylo. Dal jsem mu klidnou odpověď a asi 5 akademiků mě za ni pak velmi ocenilo.

Kromě tohoto pána se tam vyjádřily tak 3 dámy, které byly hodně nespokojeny s akcí a občas, ne tak zřetelně, se vyjádřily, že úplně nejvíce nespokojeny byly s mým příspěvkem. Jedna z nich seřvala organizátora ředitele Rákosníka, že si na akci mluvčí dovolili Hejného metodu kritizovat, a že na něco tak skandálního nebyly připravené. (Žádná z nich se neúčastnila tiskové konference, ač byly opakovaně zvány. Jejich schopnost argumentovat byla nulová. Takže Hejný tam seděl proti 4 víceméně kritikům.)

Unknown řekl(a)...

Zaujal mě článek na webu Lidovky.cz
(https://www.lidovky.cz/matematika-vede-k-diskriminaci-tvrdi-americka-profesorka-pzo-/zpravy-svet.aspx?c=A180220_170533_ln_zahranici_mha).

Je o názorech prof. Rochelle Gutiérrezové z Illinoiské univerzity.

Myslel jsem si, že ve svém věku a po letech učitelské praxe už jsem dostatečně otrlý, ale názory paní profesorky mě dostaly.

Jenom ve stručnosti, abych Vás motivoval k přečtení článku. Paní Gutiérrezová tvrdí, že matematika vede k diskriminaci a mikroagresím.

Je to typický příklad neomarxistického vidění světa: rozdělíme společnost na různé menšiny. Podle věku, etnika, podle zdravotního stavu, sexuální orientace, gender atd. Tyto menšiny budeme následně chránit, budeme bojovat proti jejich diskriminaci. Jako výchozí předpoklad vezmeme, že za všechny jejich problémy může většinová společnost, která je k nim bezohledná, nerespektuje jejich menšinová práva.

Paní profesorka bojuje za práva menšiny "lidí diskriminovaných matematikou".
Tvrdí, že se někteří lidé rodí bez talentu pro matematiku. A tím pak "trpí" a je potřeba je "chránit".

Existuje skutečně takováto "menšina"? Rodí se někteří jedinci bez nadání k matematice?

Jestli v USA musí řešit podobné problémy, tak to něco vypovídá o americké společnosti jako celku.

My Středoevropané můžeme vycházet z díla moravského rodáka Víta Hejného. Ten na rozdíl od paní profesorky Gutiérrezové vycházel z předpokladu, že každý má alespoň minimální potenciál dosáhnout určitého matematického poznání. Že neexistují lidé s nulovým talentem pro matematiku. Je potřeba u každého jeho matematický potenciál individuálně uchopit a rozvíjet.

Matematika nemá lidi rozdělovat, matematika umí lidi spojovat.

Vidím dva možné scénáře:
1) Stoupenci díla Víta Hejného a Antihejniáni povedou nesmiřitelnou "válku o pravdu". Vznikne kolem toho tolik zlé krve, že to definitivně matematickou komunitu rozloží. Následně to bude permanentně rozkládat výuku matematiky na školách. Následně do "krajiny po bitvě" vstoupí neomarxisté se svými tezemi a matematika "půjde do kytek".

2) Obě strany se nějakým způsobem dohodnout. Vytvoří něco jako "matematickou ekumenu". Pochopí, že spousta věcí je rozděluje, ale daleko víc spojuje (třeba láska k matematice). Vznikne určitý kompromis, něco jako post-Hejného metoda /Hejného metoda Light - něco takového, jako má nakladatelství Fraus ve svých učebnicích matematiky se Čtyřlístkem (používáme Hejného i klasiku a dohromady to funguje).
Pořád budou existovat třídy, kde se učí klasicky, a vedle nich (třeba i na stejné škole) ty, kde jedou podle "čistého" Hejného. Obě strany se budou respektovat, přestanou urážky typu "jó, to je jenom taková soap-matematika". A největší přínos? Paní Gutiérrezová a jí podobní se svými názory na svět alespoň v naší zemi a alespoň pokud jde o výuku matematiky budou mít smůlu.

Jsem moc velký idealista?

Luboš Motl řekl(a)...

Vážený pane Otto, vítejte mezi poučenými. Tahle konkrétní story není nová, my jsme například na mém anglickém blogu tuhle Rochelle debatovali v říjnu 2017. Různé věci vymysleli "nebílé" civilizace – jako arabské číslice, že ano. Ale každý člověk, který neztratil kontakt s realitou, ví, že většinu matematiky, jak ji známe dnes, vymysleli nebo objevili bílí muži. Je to prostě fakt a protestovat proti faktům (a vymýšlet emocionální konspirační teorie odsuzující části matematiky kvůli jejich "bílému původu") je asi to poslední, co s nimi mohou lidé dělat.

To, že u nás takové extra-class pošahané dámy zelenou mít nebudou, je víra, kterou s Vámi sdílím. Ale svoje pochyby mám. Češi a hlavně Češky, které "ve skutečnosti" myslí úplně stejně jako paní Rochelle, znám, jen jsou u nás pod trochu větším tlakem od těch, kteří ještě mají zdravý rozum.

Nepravděpodobné scénáře, jak by se tohle mohlo stát standardem, lze lehce narýsovat. Kdyby býval Milan Kohout dostal dost podpisů, stal se prezidentem ČR a mohl zasahovat do školství, nepochybujte o tom, že by se přeměnilo k obrazu lidí jako paní Rochelle. ;-) Samozřejmě, Milan Kohout – kterého dost dobře osobně znám z ČR i USA – je v českém kontextu nepřetržitě jednou nohou v psychiatrické léčebně, ale situace se často může změnit.

Luboš Motl řekl(a)...

Pokud to někdo odebíráte, doporučuji legrační a dost profesionální 9minutový film Alternativní výuka matematiky na YouTube. Milion shlédnutí. S panem Hajtmarem jsme tam přidali české titulky – vyberte titulky, česky ozubeným kolem a zapněte je tím obdélníčkem vlevo od ozubeného kola.

Učitelka matematiky řešila 2+2=4 s žákem a narazila na postfaktickou Ameriku, ale nakonec, když ji vyhodili, dopadlo to vlastně jako happy end. Uvidíte.

Unknown řekl(a)...

Velice vtipné video, a musím uznat, že ty titulky se vám oběma moc povedly.

Víc než o matematice je to ale o poměrech v Americe, o zaslepenosti nekritických rodičů, o slabosti odpovědných pracovníků, povrchnosti médií atd.

Protože tohle (snad pořád ještě)je diskuze k didaktice matematiky, dovolím si trošku popustit uzdu fantazii, a představit si, co by na místě paní učitelky ve videu dělal konstruktivistický učitel (možná s trochou zkušenosti s metodou VOBS - tzv. Hejného metodou).

Prostředí krokování:
Učitel postaví před tabuli 5 židliček, se stejnými mezerami mezi nimi.
Vyvolá dva žáky (jedním z nich je ten chlapeček z té kauzy "22" - jasný odkaz na Josepha Hellera - druhá třeba nějaká holčička).
- - -
První krokuje holčička, udělá dva kroky a následně další dva kroky. Krok má délku mezery mezi židlemi, takže nakonec stojí u 4. židle.
- - -
Následně učitel položí otázku 2. žáku, kolik musí udělat kroků, aby se dostal na úroveň spolužačky. A pokud kluk řekne 5 (nebo třeba 22), tak učitel jen odpoví, ať tedy udělá tolik kroků, kolik řekl. A u 4. kroku všichni, celá třída vidí, že jeho odpověď byla chybná.

Na fakultě nás vždycky učili, že matematický problém musí být jasně formulován. A z této formulace musí být zřejmé, co rozumíme řešením (a solution) úlohy (neplést s řešením ve významu solving). Pokud učitel nepracuje s těmito principy, potom neučí matematiku.

Ve výuce matematiky by to mělo být o tom, neříkat studentům hned, jestli je jejich odpověď správná, nebo špatná. Ale naučit je udělat zkoušku výsledku, co víc, chtít po studentovi, aby nebyl líný takovou zkoušku udělat. Úkolem učitele je pak dohlédnout, aby tu zkoušku student neodflákl, aby ji udělal matematicky korektně.
Pokud výsledek nesplňuje definici řešení matematické úlohy, tak je jasné, že je špatně!

Luboš Motl řekl(a)...

Pane Oto, děkuji za chválu a přesně, je to hlavně o tom postfaktickém chování rodičů, úředníků, médií apod. To mě osobně znepokojuje více než třeba to, zda děti píšou členy v rovnosti do čtverečků – ten postoj k pravdě apod. je zásadnější a prvotní příčinou dalších věcí, které mohou být špatně.

Druhá část Vašeho komentáře mi připomíná, jako když doslova H. metodu propagujete. Ano, krokují, a možná trochu vágně, ale úkol formulují, vlastně je ekvivalentní 2+2. Neopravují hned, chtějí, aby děti se opravily samy nebo navzájem.

Ale ověřování výsledků. Ano, je to důležité. Ale podle mě H. metoda tohle přesně neopomíjí. Fakticky bych řekl, že 99% času, který děti stráví v H. metodě řešení, je ověřováním výsledků. Je to proto, že jejich "řešení" vždy spočívá v tom, že postupně hádají všechny možné výsledky a ověřují, zda fungují.

Takže podle mě H. metoda ověřování řešení cvičí – až moc. Co neučí, jsou postupy na získání dobrých kandidátů na výsledky – nebo jednoznačných výsledků v případech, že jdou rovnou určit, a to často jdou. Takže H. metoda v podstatě funguje jako "sudoku řešené hrubou silou", a to skoro všichni. Proto tam také dávají jen příklady, kde jsou řešení celočíselná, maximálně zlomky s velmi malým jmenovatelem jako 2. Děti prakticky žádný problém, kde je řešení obecné jako 23/47, nedokážou po H. metodické výuce nikdy vyřešit.

Unknown řekl(a)...

Na portále Česká škola vyšel článek Tomáše Chrobáka (http://www.ceskaskola.cz/2018/03/tomas-chrobak-co-mne-uciteli-dala.html),
který přímo oslovuje pana Dr. Motla.

Pane doktore, nevím, jestli už Vás pan Mgr. Chrobák oslovil přímo, pokud ano, potom můj komentář prosím berte jako bezpředmětný.

Ve svém článku pan Chrobák uvádí i odkaz na webové stránky konference, o které jsme se tady bavili: http://vyukamatematiky.math.cas.cz/
Doporučuji projít si příspěvek pana Doc. Pokorného.

Luboš Motl řekl(a)...

Pane Přibyle, díky za upozornění na text, asi bych se o něm jinak nedozvěděl.

Jsem rád, že mně pan Chrobák alespoň explicitně neslíbil rozbít ústa, což by učitel tělocviku mohl. ;-) "Pouze" chce omluvu, protože to asi nemá v hlavě moc v pořádku. Nemám se za co omlouvat, spíše naopak.

Přísloví, že kdo neumí, učí, je standardní moudro (odkaz přes Google vede na 3000 stránek, včetně mnoha seriózních interview apod. v mainstreamovém tisku) – pana Chrobáka se to asi zvláště dotklo, protože to pokračuje výrokem, že "kdo neumí učit, učí tělocvik", což on také činí. ;-)

Učitelé matematiky jsou odvozená profese, která samozřejmě nemůže mít stejnou prestiž jako matematici samotní. Tento fakt je vidět na tom, že učitelé mají nakonec nižší platy, protože takové lidi je vždy nakonec možné sehnat, zvláště když kontrola kvality de facto neexistuje. Také na MFF UK jsou učitelské obory zdaleka méně prestižní než matematika, fyzika a informatika samotná, a podle toho jsou na něm také obecně výrazně slabší studenti. Každý v tomto prostředí, kdo vidí alespoň trochu realitu, to moc dobře ví.

Pan Chrobák mluví o tom, že "zdiskreditovat H. metodu chce, jak věří, jen úzká skupinka akademiků". Asi jde o několik křiklounů z ulic – jako ředitel Matematického ústavu AV ČR, předseda Jednoty českých matematiků a fyziků a podobní, že ano. Tělocvikář z Frýdku-Místku nebo jiné Horní Dolní by si na tyto akademické křiklouny měl dupnout.

Opravdu s lidmi jako pan Chrobák není možná rozumná debata, protože sázejí na zastrašování lidí, včetně generality české matematiky. I pokud mu takový přístup projde s hochy v hodinách tělocviku, věřím, že mu nemůže projít, když o něco jde na celostátní úrovni. Věřím, že tak špatně na tom ještě systém není, aby se řídil "argumenty" ve stylu těch od pana Chrobáka, a nemám sebemenší zájem o setkání s tímto pánem.

Každý si může prohlédnout příspěvky z naší konference, aby viděl, jak vypadá reálná debata o aspektech Hejného metody, metod standardnějších a o výhodách a nevýhodách rysů, jimiž se liší.

Luboš Motl řekl(a)...

Teď jsem si ty stránky o citátu prohlédl a dovtípil se, že jde o citát George Bernarda Shawa.

Luboš Motl řekl(a)...

Pane Přibyle a další, tatáž paní Jana Hrubá, která se účastnila diskuse pod článkem pana Chrobáka, který jste zmínil, napsala reportáž z parlamentu, kde minulý týden Kubát, Rákosník, Dlab atd. chtěli nějaké testování dopadů Hejného metody (a dostali se tak nějak podpory od Klause ml., Valachové, Zrzky, ale zase opozice od dalších ze STAN a Pirátů apod.):

Učitelské listy

Odkaz na tuto reportáž jsem dostal od Lucie K. Dík.

Unknown řekl(a)...

Dobrý den, přikládám odkaz na článek prof. RNDr. Ladislava Kvasze, Dr., DSc.

V tomto článku mě zaujala informace, že prof. Stanislav Štech (bývalý ministr školství) už před časem (cca 2012-2013) vystoupil jako aktivní kritik metody VOBS. Je škoda, že tato informace zapadla. Zajímal by mě současný názor prof. Štecha.

A dále, jak prof. L. Kvasz hodnotí některé důležité publikace prof. M. Hejného a jeho spolupracovníků o metodě VOBS: podle prof. Kvasze mají víc parametry popularizačních příruček, než vědeckých prací, což on považuje za velkou chybu.

V celé té debatě o metodě VOBS (zvláště po těch událostech ze dnů 14. 2. a 14. 3.) je zklidňující přečíst si něco od někoho, kdo se snaží být nestranný a objektivní:
https://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/dload.jsp?prezMat=103319

Luboš Motl řekl(a)...

Pane Přibyle, pana Kvasze chválíte hodně a titulů jsem mu napsal také dost, ale po shlédnutí několika videí a textů asi vím, proč mu pan profesor Dlab říká rečník z koktejlových večírků, který také na této úrovni umí matematiku.

Luboš Motl řekl(a)...

Pane Přibyle, čirou náhodou se zrovna pan Kvasz objevil v čerstvém duelu Deníku, klikněte, proti Kubátovi, předsedovi Jednoty českých matematiků a fyziků.

Kvasz je pro Hejného metodu, Kubát samozřejmě proti.

Kvasz tvrdí, že to má Hejný vymakané, zkoušel se to i na ZŠ v Bratislavě v 80. letech, a nepoziční zápis čísel pomocí zvířátek dědy Lesoně je skvělý a už se zasloužil o technologický boom... v Řecku před 3000 lety. ;-) Takže jestliže jste vydedukoval, že jen k něčemu od Hejného pan Kvasz skeptický, asi jste jeho vzletnému jazyku neporozuměl.

Kubát odmítá tento extrémní konstruktivismus, protože hlásá, že učitelé nemusejí matematiku umět, a proto, že myš husa kočka = husa pes určitě nenaučí děti myslet. Je na tom trochu vidět, že byl naší konferencí 14.2. asi trochu ovlivněn, protože tato dvě témata mnozí z nás vypíchli několikrát.

Unknown řekl(a)...

Pane doktore, máte pravdu, že jsem pochválil prof. Kvasze.
Ale pouze za to, že se vyjádřil kritický k úrovni některých publikací týmu prof. Hejného o metodě VOBS, že jsou to víc popularizační práce, než práce vědecké.
Jenom tak na okraj, aby zbytečně nedošlo k nějakému omylu.

Z akademického prostředí jsem zvyklý, že akademické tituly jsou od toho, aby se používaly a uváděly v plném výčtu. Pokud bych pracoval v ozbrojených silách, podobný smysl pro detail bych měl vypěstovaný pro hodnostní odznačení.

- - -

Děkuji za odkaz na článek v Deníku, zajímavé počtení.
Na oplátku - v aktuální čísle týdeníku Týden vyšel článek o tom, co se kolem výuky matematiky aktuálně děje - viz https://www.tyden.cz/obsah-nejnovejsiho-cisla-casopisu-tyden_6_stranka.html

Unknown řekl(a)...

Ano, máte pravdu, úlohy typu "myš husa kočka = husa pes" bez nějakého kontextu zázračně nenaučí děti myslet. Na mnoha školách se to učí stylem: nauč se, že místo myši dáš jedničku, místo kočky dvojku, místo husy trojku, místo psa čtyřku. Pak to celé sečti. Cos dostal? Že 6=7, tak je to v poho, vidíš vyšlo to, jak mělo, jdem dál... Piš si: dvě kočky = rovná se myš atd.
Prostředí Dědy Lesoně je jenom nástroj. Jako třeba sirky, nůž nebo mobilní telefon. Záleží, jak je použit. Jak jej jeho uživatel chce a umí používat.

- - -

Dovolím si malou odbočku. Prof. RNDr. Milan Mareš, DrSc. ve své popularizační knize "Slova, která se hodí" (viz např. https://www.kosmas.cz/knihy/132913/slova-ktera-se-hodi/) uvádí následující matematickou anekdotu. Omlouvám se dopředu všem, kterým nebude připadat směšná, holt musíte nás matematiky brát takové, jací jsme i s tím naším pověstným smyslem pro humor:

Tři muži jedou ve vlaku plochou holandskou krajinou a najednou vidí dvě černé krávy. První z nich řekne: "Vidíte, pánové, v Holandsku mají samé černé krávy". Druhý muž doplní: "My toho můžeme říci ještě mnohem víc. V téhle chvíli obsáhneme pohledem asi 6 kilometrů plošných, Holandsko má okolo 33 600 km^2, něco odečteme na města a kanály, takže můžeme říci, že v zemi mají skoro deset tisíc černých krav".
Třetí pasažér jenom klidně poznamená: "No, víte, jediné, co můžeme opravdu říci, je, že v Holandsku jsou alespoň dvě krávy a ty jsou přinejmenším z jedné strany černé". Ten třetí cestující byl matematik.



- - -

Na diskuzi kolem metody VOBS, která propukla po 14. 2., se mi nelíbí, že matematici, kteří ji vedou, ztratili to, co má matematik v předchozí anekdotě. Klid, rozvahu a jasný úsudek.

Já prostě neberu argumentaci typu: vidím černou krávu => všechny krávy v Holandsku jsou černé.

Podobně: znám učitele, který učí podle Hejného učebnic a u toho prasí matematiku => všichni učitelé, kteří učí inspirováni Hejným, prasí matematiku.

Unknown řekl(a)...

Zpět k úloze "?myš husa kočka = husa pes?".

Zvířátka v pohádce hrají hru, ta hra se jmenuje přetahovaná.
Rozdělují se do týmů a zkoušejí své síly. Zvířátka zjistila, že myš je slabší než kočka, ta je slabší než husa a ta je slabší než pes. Zároveň zjistila, že když si pomůžou dvě myši, mají stejnou sílu jako jedna kočka, kočka a myš vyrovnají husu, husa a myš vyrovnají psa.
První hra, první tým: myš+husa+kočka. Druhý tým: husa+pes.

Prosím, aby nedošlo k omylu. Jak to tak v matematice bývá, jeden symbol může v různém kontextu mít různý význam. Rovnost mezi reálnými čísly je něco jiného než rovnost mezi maticemi, i když v obou případech používáme symbol "=". Tady to "+" mezi členy týmu čtěme "jsou v spolu v týmu". Tohle opravdu není o sčítání, jako následující vykřičník není o faktoriálu!

Úkoly zní: Který tým je silnější? Jak bychom mohli doplnit slabší tým, aby došlo k rovnováze?

A děti vidí, že když z každého týmu odvolací husu, tak nedojde k narušení poměru sil. Dále vidí, že když do druhého týmu nastoupí místo psa husa a myš, opět nedojde k narušení poměru sil. Následně odvolají z obou týmu myš. V první týmu zůstane kočka, ve druhém husa. A protože kočka je slabší než husa, dostáváme odpověď, že první tým je slabší. O jaké zvíře musíme doplnit první tým, aby se síly vyrovnaly? Když v druhém týmu nahradíme husu kočkou a myší, je vidět, že pro rovnováhu je potřeba první tým doplnit myší.

- - -

Proč takové hry? Protože je to příprava na řešení lineárních rovnic. Příprava na práci s elementárními úpravami rovnice, substituování atd.
Argumentovat, že matematika, ta pravá, chcete-li akademická matematika, je jiná, nesedí. Tohle je totiž jenom nácvik, který má k rovnicím teprve přivést. A mám vyzkoušeno v rámci homeschoolingu, že když se to s dětmi dělá, jak má, že to funguje. Kdysi dávno jsme s Lesoněm pracovali, takže když dcera neví, co má s rovnicí dělat a proč, vždycky ji stačí nakoupnout slovy "vzpomeň na Lesoně".

- - -

Metoda VOBS je jenom nástroj, není samospásná, není zázračná. Vždy záleží na tom, kdo ji používá. Ředitel školy, který neumí pohlídat, že je používána korektně, by ji na své škole povolit neměl. Předseda předmětové komise matematiky, který vidí, že mu na druhý stupeň lezou z prvního děti, které neumí násobilku, by měl konat a takové věci řešit. Je to o odpovědnosti jednotlivých lidí na jednotlivých školách. To za ně lidé jako Dr. Kubát, Mgr. Klaus nebo prof. Dlab nevybojují a odpovědnost za jejich chyby neponesou.

Přeji Vám, pane doktore, pěkný den.

Luboš Motl řekl(a)...

Pane Přibyle, říct o něčem, že je to popularizační práce, může říct téměř kdokoliv, otázkou ale je, zda je to pravda a zda není pravda i něco jiného. Myslím, že text pana Kvasze je také popularizační práce, byť psána vznosným jazykem. Pan Kvasz je prakticky sociolog, který si myslí, že se může "shora" dívat na matematiku a vzdělávací proces, aniž by matematice samotné opravdu rozuměl. Podle mě to možné není.

Někteří lidé užívají tituly a může to být v pořádku. Ale prostě existuje bod, za nímž začne být rozumnému člověku jasné, že člověk, který se na ně odvolává, to dělá proto, že ty tituly nadhodnocují jeho skutečnou expertízu nebo i inteligenci. Já si samozřejmě nikdy nedával na zvonek nebo do občanky doktoráty nebo profesury na Harvardu apod. (ač připouštím, že to druhé podle mě má hodnotu tak 50x tituly pana Kvasze), je to částečně proto, že jsem prakticky z "dělnických vrstev" podle otcovy strany. Pro mě prostě takové věci byly vždy spíše přítěží, a to je možná hlavní důvod, proč jsem se naučil je nepoužívat. (Takový Feynmanův otec měl také k univerzitám daleko a měl to s tituly podobné.) Ale stejně si myslím, že když je toho moc, tak prázdnost odvolávání se na tituly vidí i lidé, kteří mají 5 generací všech předků akademiky.

Luboš Motl řekl(a)...

Včera na procházce bylo kolem zase hodně koňů, děvčata na nich jezdila. Hláška, "hele, dívenka jede na 20 myších" nemohla znalce dědy Lesoně nerozesmát. Použil jsem pokročilou vědu dědy Lesoně pro 4.-5. třídy, že kůň je 20.

Počouvejte ;-), já si samozřejmě dokážu představit, že odebírání husy z jedné strany kvazirovnice může být nějaká příprava na rovnice. Ale za jakou cenu? A jaké zlozvyky se dítě naučí těmito hrami, které nejsou "opravdovými" rovnicemi? Je možné, že třeba v 1. třídě ZŠ to opravdu může být konstruktivní, ale vychovávat takto čtvrťáky a páťáky je podle mě absolutně retardované.

Jeden problém je, že hodně paměti dětí a soustředění se spotřebovává na věci, které jsou čistě rozptylující, jako seznam mnoha zvířat a jejich pořadí – alternativní a očividně podřadný způsob, jak reprezentovat celá čísla.

Druhý problém je, že ty typické operace s těmito "nástroji", jak říkáte, vůbec nereprezentují ten typ věcí, které se smysluplně s čísly dělají ve většině případů, v nichž matematika má skutečný smysl a není jen samoúčelnou hrou.

Třetí problém je, že tempo rozvoje uvažování dítěte, ke kterému samotné uvažování těchto zbytečných, ale přesto komplikovaných, "nástrojů" vede je očividně nepřijatelně pomalé. Je prostě absolutně šílené, že pokrok 4. nebo 5. třídy ZŠ má spočívat v tom, že děti přidají do zvěřince dědy Lesoně dvě tři nová zvířátka pro větší čísla. Když už to má smysl, měla se ta zvířátka přidat okamžitě. Za tu dobu se dítě mělo naučit, jak zobecnit čísla na zlomky, záporná čísla, libovolně velká čísla, desetinná čísla, přidat něco s rovnicemi, ekvivalentními úpravami, písemné násobení nebo i dělaní atd. Pythagorovu větu v geometrii, konstrukci trojúhelníku podle různých sbírek 3 údajů apod. Přidat pár zvířátek jako velkou část výuky matematiky za 3-4 roky je OK pouze pro mentálně retardované děti. Pan Kubát a další jsou v tomto na stejné frekvenci. Osobně asi nepřipustím, že člověk může být legitimní matematik a přitom nesouhlasit s mou větou o retardovanosti této práce se zvířátky. Podle mě člověk, který má matematické tituly, ale připadá mu správné přidat pár zvířátek v 4. nebo 5. třídě ZŠ, se sám k těmto titulům dostal nějakými nepřijatelnými politickými hrami.

Připadá mně očividné, že jste obhájce metody Hejného včetně jejích největších šíleností i Vy. Nějak jsem si to předtím neuvědomoval.

Vtip o kravách znám ve stručnějším vydání.

Luboš Motl řekl(a)...

Od února bylo aktivity v této kontroverzní otázce hodně. Včera pan Kubát, předseda JČMF, debatoval s ultralevičáckým soudruhem z rozmanitých NGO Kartousem. Mnozí z nás byli zklamáni nevýrazným obsahem diskuse.

Z více zábavných ohlasů v médiích lze jmenovat slovenský Týždeň, který před 5 dny napsal o tom, jak provádíme inkviziční proces s Hejného metodou. Marně, protože Hospodin je velký, říká jeho prorok (Martin) Mojžíš. Ten text může leckoho pobavit nejen tím, jak je autor pošahaný, ale i tím, do jaké míry je posedlý mou maličkostí.

Vít Pátek řekl(a)...

Váš soubor "25 omylů Hejného projektu" už někdo z webu cas.cz stáhl (odkaz ze stránek http://vyukamatematiky.math.cas.cz/ míří "do prázdna"), ale naštěstí jsem si ho včas stáhl. Bude se hodit pro demonstraci pojmu "argumentační klam". Tolik a tak ukázkových se jich na jednom místě málokde najde.

Luboš Motl řekl(a)...

Pane Pátku, nejste ten Vít Pátek, který byl nad-vedoucím ve Stanici mladých techniků v Plzni? Přezdívali mu medvěd, jelikož jeho otec byl zvíře – Vladimír Pátek byl vedoucí tajemník krajského výboru KSČ. Pokud jste, jako že tuto kombinaci jmen má málokdo, tak čirou náhodou jsem Vaše jméno zmínil na sobotním srazu ze ZŠ po 30 letech – kde mimochodem 8 z 10 informovaných lidí včetně naší učitelky matematiky bylo proti Hejného metodě.

Ujišťuji Vás, že neumíte klikat, pokud se nedostanete k mé přednášce. Na stránce vyukamatematiky.math.cas.cz klepnete na Konference "Nové metody výuky matematiky", kde za mým jménem uvidíte nápis PDF vybavený odkazem, který zajisté funguje.

Na webu byla chyba se složkami pár dní, ale rozhodně už je ta chyba opravena nejméně od včera.

Vaše snaha cenzurovat připomíná doby, kdy nás vedli lidé jako Váš otec. Doufám a budu se snažit, aby se nic takového nevrátilo. Všimněte si, že Váš příspěvek v této diskusi byl také publikován navzdory tomu, že neobsahuje sebemenší náznak myšlenky nebo argumentu – uvedl jste se jako pouhý troll. Moje prezentace je perfekcionistická, sedí každé písmenko a to lidem jako Vy pořádně pije krev.

Luboš Motl řekl(a)...

Aha, tak jste to Vy nejméně na 99 procent. Obchodní rejstřík je dobrá věc. Vít Pátek, parazitní organizace Akademie moderního vzdělávání. Mimochodem máte tam uvedenou adresu ve stejné plzeňské čtvrti, kde bydlím, 1,3 km pěšky podle Google Earth.

CZ Wraith řekl(a)...

Pana Pátka neznám, ale co se týče cenzury, tou je vinen pan Motl, a to přímo na tomto blogu. Takže jeho štiplavá slova padají na jeho vlastní hlavu a jsou pokrytecká.

CZ Wraith řekl(a)...

Ten příklad se zvířátky, které se přetahují, je skvělý. Takové příklady vedou děti k samostatnému logickému myšlení, které využijí nejen v matematice.

Luboš Motl řekl(a)...

Pane Wraithe, tomu se neříká cenzura, ale moderování. Každý smysluplný web, který chce přežít, se musí bránit a priori neomezenému přílivu obscénních komentářů nebo obecně těch, které mají nízkou kvalitu a přinášejí velmi málo užitečného na bajt – jakých jste se například několik pokusil v minulosti publikovat zde. Rozdíl mezi moderováním a cenzurou je v tom, že cenzura rozhoduje primárně podle pohodlnosti a ideologické barvy obsahu, zatímco moderování se odvíjí od neutrálních a objektivnějších kritérií kvality obsahu.

Jak také zmínil předseda JČMF Kubát v jednom duelu – v tom, kdy ještě něco konkrétního o metodě řekl, což nebylo případem jeho duelu s Kartousem v Seznamu LOL – tak porovnávání přetahovávajících se myší, koček, hus, pejsků, krav a koňů se dítě nenaučí z matematického myšlení prakticky nic. Je to dětinský kód, který není ničím jiným než pokusem o zbytečnou konkurenci desítkové soustavě, a je to konkurence, která funguje mnohem méně logicky než desítková, dvojková soustava nebo i než římské číslice.

Většinu úsilí zabere memorizace "hodnot" zvířátek. Ta čísla jsou obzvláště absurdní, když děti přijdou do 5. a 6. třídy, kde mají ledacos znát i o organismech. Takový kůň je tak stotisíckrát těžší a silnější než myš, ale Hejného děti si léta sugerovaly, že ten poměr sil při přetahování je jen 20. Co s tím? Vysloveně jsou ty děti dezinformovány.

Zvířátka dědy Lesoně jsou novým, zbytečným, nesmyslným kódem pro malá celá čísla, jakoby překladem čísel do "jiného jazyka", ale matematika není o kódech a překladech. Matematika začíná až tehdy, když s čísly začneme něco smysluplného a netriviálního dělat, vidět zákonitosti, používat pravidla, formula a algoritmy. Porovnávání dvou součtů – zapsaných nesmyslnou zvířecí reprezentací – naučí děti maximálně myslet o hloupostech, protože to hloupost nepochybně je. Nemá to prakticky žádnou souvislost s tím, co potřebují v reálném životě, a vůbec žádnou s tím, co potřebují, aby byly připraveny na složitější věci v matematice.

Vít Pátek řekl(a)...

Máte pravdu, na serveru cas.cz už je to nyní opraveno. Můj prohlížeč měl v době, kdy jsem to komentoval, načtenu ještě starou verzi stránky o konferenci. Je zajisté chybou, že jsem načtení stránky preventivně neobnovil ručně. Vaše tvrzení, že "neumím klikat", byste, kdyby na to došlo, dokládal argumenty jen velmi obtížně.
Obsahem mého příspěvku bylo pouze konstatování, že se ve vaší "perfekcionistické prezentaci" podle mého názoru dopouštíte argumentačních klamů (tak jak jsou definovány např. ve Wikipedii). Mělo sloužit jen jako podnět k vašemu zamyšlení, jestli jste například opravdu schopen doložit vše, co v prezentaci vkládáte do úst či předpokládáte v mysli prof. Hejného či jeho spolupracovníků. Jestli a jak moc se zamyslíte je mi jedno (zdá se, že máte už jasno i bez nového zamyšlení), moje jak vy píšete "uvedení se jako troll" na vašem blogu tímto končí, protože mi čistě subjektivně váš styl konverzace nevyhovuje.
Jen pár drobností na úplný závěr.
Většina vaší reakce je evidentní "argumentace" ad hominem. Moje identita, moje eventuální přezdívky ani moji eventuální předkové s kvalitou argumentů ve vaší prezentaci o Hejného metodě nesouvisejí ani v nejmenším.
Začátek posledního odstavce o cenzurování je opět ukázkou argumentačního klamu. Neexistuje nic, čím byste doložil, že se cokoli jakkoli "snažím cenzurovat" (na definici cenzury se snad shodneme).
A jen tak mimochodem, když už jde řeč o myšlenkách a argumentech, k vašemu závažnému tvrzení, že Akademie moderního vzdělávání je parazitní organizace, jste možná pro další čtenáře vašeho webu mohl dodat nějaký argument rovnou v původním příspěvku. Chtít ho po vás asi ani nebudou, ale myslet si možná budou o tom tvrzení i jeho původci svoje.
Mějte se hezky.

CZ Wraith řekl(a)...

Moderace je fajn, ale to, co předvádíte vy není objektivní moderace, ale vyřizování účtů s názorovými oponenty.

Zvířátka jsou fajn, protože děti učí myslet, obecně myslet, logicky myslet, samostatně myslet a to je důležité. Je jedno jaké jsou použity symboly, matematika sama o sobě je symbolická tautologie. Většina lidí se naučí tradičním způsobem matematiku tak, že ji nedokáže v praxi aplikovat, nedokáže ty matematické symboly přenést na reálné problémy. Neumí myslet obecně, bez čísel. A to je problém nejen v praktickém životě, ale později i u vyšší matematiky. Další problém je snaha vnímat svět přes čísla, což je pohled značně omezující.

Zjednodušené poskytování informací dětem není na závadu. Je to přirozený způsob poznávání světa. Proto se na základní škole děti klidně učí newtonovskou fyziku, i když dnes už dávno víme, že je chybná.

Představa, že dítě poznává přírodu přes matematické příklady a je chudák dezinformované je, řekněme, úsměvná.

Luboš Motl řekl(a)...

Pane Pátku, žádného známého omylu jsem se v prezentaci nedopustil a žádám Vás, abyste se nesnažil mě z něčeho obviňovat, když nemáte ani náznak argumentu ani přibližnou informaci, o co by jako mělo mít.

Většina těch 25 problémů s metodou není nic jiného než podstata 12 principů Hejného metody z oficiálního webu metody. Nic jsem si nevymyslel a nic z toho není "ad hominem", už proto, že si lidi z metody prakticky nepamatuji, protože jejich jména nepovažuji za důležitá. Navíc jsem s panem Hejným hovořil 14.2. a také ostatní se ho ptali a explicitně mnoho z těch bodů, které my považujeme za nejvíce škodlivé, potvrdil. Nic nepřeháníme – těch 25 slajdů jsou obecné body, o které opravdu v této polemice jde.

Na svém tvrzení, že neumíte klikat, trvám. Přinejmenším neumíte pokročilé klikání shift/reload, pokud jste si nedokázal získat nejnovější verzi oněch webových stránek.

Vaši konkrétní o.p.s. jsem do dneška samozřejmě neznal, ale myslím, že jsou všechny o.p.s. ve školství parazitické, a řekl bych, že Vaši o.p.s. už jsem zásluhou Vaší návštěvy poznal. Je úplně evidentní, že deformace školství, jako je Hejného metoda, máte v popisu práce. Jste očividně finančně zainteresován na tom, aby se tyto věci šířily, a proto chodíte na různá místa, například na můj web, a šíříte tu nepravdy, ničím nepodpořené útoky, mlhu a urážky, prostě proto, že jde o Vaši peněženku a žádné důležitější věci neuznáváte. K samotné výuce matematiky jste nenapsal vůbec nic.

Pane Wraithe, nemohu si s Vámi vyřizovat žádné účty, protože na takovém účtu musí být alespoň jméno. Najděte si definici účtu. Vy žádné jméno nemáte, jste jen obtížný bezejmenný uživatel Internetu, který kontaminuje diskusní sekce svými příspěvky nízké kvality.

Memorování zvířátek není fajn a žádné matematické myšlení se z něho nikdo nikdy nenaučil a nenaučí. Naopak vzorce, metody, pravidla, algoritmy, které se v plnohodnotné matematice učí, nehledě na to, zda je dítě umí hned samo odvodit, jsou klíčové ve většině inženýrských a vědeckých profesích. Na srazu ZŠ v sobotu jsem mluvil s mnoha lidmi, kteří něco takového dělají. Všichni si jsou vědomi důležitosti, kterou hrálo to, že se naučili matematiku, včetně věcí, jejichž logice tehdy nerozuměli.

Jaroslav Hajtmar řekl(a)...

Lze souhlasit s tvrzením, že příspěvky těch, kteří se schovávají za anonymní nick by neměly být brány jako relevantní příspěvky. Plácnout jen tak a nestát si za tím umí každý pitomec ... a je jedno na které je straně... Právě proto některé servery bez ověření totožnosti např. pomocí MojeId atd.. nedovolí vstup do diskuze. Anonymní příspěvky se totiž nezřídka zvrtávají v bezbřehý trolling.

CZ Wraith řekl(a)...

Krásný příklad toho proč preferovat výuku ve stylu Hajného:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/uloha-s-traktorem-nuti-zaky-premyslet-nektere-skoly-pripravu/r~c329079843e611e88560ac1f6b220ee8/

A to je to, na co tu od počátku upozorňuji. Náš vzdělávací systém neučí děti samostatně myslet. To je objektivní fakt, který plyne z mezinárodního srovnávání žáků. Naučit se vzorec je málo. Je potřeba mu rozumět a umět ho prakticky aplikovat na reálný svět. Pochopit, že s kolem traktoru je možno počítat jako s kružnicí. Hajného metoda děti učí myslet. Zvířátka nejsou nesmyslná kryptočísla, zvířátka jsou zobecnění problému, symboly, kde známe jen některé vztahy a kde je nutno tyto vztahy zvažovat, přemýšlet o nich a vytvářet na jejich základě vlastní vzorce. A ne je jen bez přemýšlení aplikovat na naučené vzorečky.

Luboš Motl řekl(a)...

Wraithe, ten článek, který jste zmínil, *očividně* nesouvisí s Hejného metodou. Jediné, co tam je o matematice, je příklad ze zkoušek z matematiky. Traktor najel kolem na barvu a dělá tečku každých 252 cm. Kolik je výška středu traktoru? - Nuže, je to poloměr, který je 2 pí krát kratší než obvod 252 cm. To je naprosto standardní – nehejnovská – a dobře zvolená ukázka slovní úlohy. A je to slovní úloha totálně závisející na vzorci na obvod kruhu 2 pí r.

A nevěřím tomu, že tohle umějí Hejného děti řešit lépe než ty ze staré školy, spíše naopak. Hodina matematika je klíčová, aby naučila děti matematicky a logicky uvažovat, ale to je přesně to, co Hejného metoda dělat nechce a nedělá.

Pokud přímo v Hejného třídě takový traktor neřeší, tak ho ty děti nevyřeší, protože traktor je pro ně už nové, neznámé "prostředí", před kterým jsou ty děti "chráněny". Traktor není autobus, do kterého se nastupuje. Traktor není rodina. Traktor nejsou schody, had, výstaviště, takže ty děti jsou slušně řečeno v prdeli.

CZ Wraith řekl(a)...

Ten článek vypovídá o tom, co trápí české školství. Nevede děti k samostatnému přemýšlení. A aby vedlo, potřebuje zásadní proměnu. Naučit děti samostatně myslet znamená naučit je samostatnosti, naučit je o problému diskutovat, protože správně vedenou diskusí se tříbí myšlení. Znamená to naučit děti poučit se z vlastních chyb, naučit je tyto chyby odhalovat, nebát se jich. Chyby jsou přirozenou součástí procesu poznávání. Jen tak se naučí o věcech dobře přemýšlet. O tom je i Hajného metoda. Reaguje na tyto potřeby našeho školství, na to v čem zaostáváme. České děti rozhodí i příklad s traktorem, když nedostanou polopatistické zadání s kružnicí. Matematický aparát na to mají, ale neumí ho používat. Nestačí znát, je třeba rozumět, umět znalosti používat, v praxi, nikoliv jen modelových situacích, zkrátka umět samostatně myslet. A to se snaží Hajného metoda, pod vedením učitele, děti naučit. Stávající způsob výuky je nedostatečný a vede k našemu zaostávání, je nutné ho změnit. Hajného metoda asi není božsky dokonalá a lze ji vylepšit, ale vytyčila správný směr. Vidíte-li nějaké konkrétní nedostatky, zkuste je racionálně vysvětlit, navrhnout nápravu, ale neodmítejte změnu, která je zcela evidentně nezbytná. Je to evidentní jak z výsledků českých žáků v mezinárodním srovnání, tak z toho, že se veřejnou kauzou stávají primitivní matematické příklady typu traktor.

Luboš Motl řekl(a)...

Děti často nejsou vedeny k samostatnému myšlení školou proto, že učitelé mají nízkou kvalitu a ti, kteří těmto učitelům říkají, jak mají učit, mají také nízkou kvalitu. Hejného metoda není jediným příkladem, ale je zcela učebnicovým příkladem této degenerace školství, protože otevřeně staví na tvrzení, že učitel nemusí svůj předmět ani umět. Hejného metoda není ničím jiným než ospravedlněním pro lidi nízké kvality, kteří by vůbec neměli za zdravých okolností být.

Toxičtí lidé jako Vy tuhle degeneraci prohlubujete tak, že neustále provádíte nenávistnou kampaň proti matematice – a děláte to i zde. Kontroverzní tvrzení o tom, jak všichni nenávidí matematiku, dáváte do každé druhé věty. Řada dětí matematiku nemá ráda, ale ve většině případů je chyba na straně těch dětí. Matematika není triviální a ty děti na ni prostě nemají buňky a jsou líné a nebyly k ničemu takovému vedeni. Vy chcete existenci těchto matematicky slabých dětí zneužít k tomu, abyste pokazil nebo zrušil i výuku matematiky pro děti, které matematiku rády mají a uvědomují si její důležitost.

Odmítám konkrétní změny, protože vidím naprosto jasně, že jsou to změny k horšímu. Věci se zhoršovaly a mají velký potenciál k ještě většímu zhoršení a je třeba to zastavit. To zhoršování mají na svědomí desítky let, kdy lidé jako Vy nehorázným způsobem školství ovlivňovali.

Ten člověk, podle kterého se ta metoda nazývá, se jmenuje Hejný, ne Hajný. Špatně jste to jméno napsal několikrát, což naznačuje, že opravdu nešlo jen o překlep, ale že opravdu nemáte o celé této problematice sebemenší ponětí a že jste jen otravný anonymní troll, který se staví na stranu Hejného proto, že vágně cítí, že Hejný také nemá rád matematiku a má podobný odpor k meritokracii jako Vy. Souhlasíte s tímto příkladem samostatného logického uvažování?

Příklad s traktorem je úplně standardní slovní úloha typu, která byla v hodinách a zkouškách z matematiky od Marie Terezie. Potřebuje nějaké vlastní uvažování dítěte – namapovat pohybující se traktor na schéma s kružnicí; a potřebuje vzorec na obvod kruhu. To první musí mít dítě tak nějak intuitivně od narození, nebo mu to někdo musel ukázat; to druhé je vzorec, který se víceméně učí zpaměti a nic jiného – kromě odvození a důkazů ekvivalence s jinými definicemi pí apod. – s tím nejde.

Moc rád bych viděl výsledky Hejného dětí s tímto příkladem. Jsem přesvědčen, že měly horší skóre než žáci ostatní.

CZ Wraith řekl(a)...

Vidíte to příliš černobíle. Jsou školy, kde zavádí alternativní výuku a děti jsou vedeni i samostatnému myšlení. Kvalita učitele je důležitá, ale nikoliv klíčová. Tradiční české školství trpí systémovou chybou, chybný je celý systém vzdělávání, který je nutný reformovat. A uvědomují si to sami učitelé. Už jsem to tu psal, můj syn chodí do třídy s alternativní výukou a 'úplně náhodou' jsou rodiče těchto dětí téměř ve všech případech učitelé. Jsou to především sami učitelé, kdo nejsou ochotni své potomky svěřit do školy s tradičním vzděláváním. Moje žena učí na gymnáziu a mohoa by mnoho vyprávět (a vypráví) o tom, jak je české školství zkostnatělé a co všechno by chtěla dělat a prostě to nejde. Nedovolí to škola, systém a dokonce i některé zlenivělé děti se bouří a posílají do školy své rodiče se stížnostmi. Platí pro děti ze tříd, které převzala.

Hejného metoda není příkladem degenerace, ale moderní výuky, která efektivně řeší problémy českého školství, učí děti samostatnímu myšlení. Je to jen první vlaštovka, nestačí reformovat výuku jednoho předmětu, je potřeba tyto metody aplikovat široce na celé vzdělávání.

Máte pravdu, název metody jsem uváděl špatně, nebyl to překlep, ale omyl. To, co z toho následně odvozujete je učebnicová ukázka špatného úsudku. Racionálních vysvětlení se nabízí několik, vy jste sáhl po tom, které je vám emocionálně nejbližší a nepodrobil ho kritickému myšlení. Skutečnost je taková, že v názvech a jménech zaměňuji samohlásky. Stejně tak zaměňuji třeba Trump a Tramp, přestože to jméno vidím někde napsané prakticky každý den.

Nevedu nenávistnou kampaň proti matematice a statisticky lze dokázat, že o nenávisti k matematice nepíšu v každé druhé větě. Váš dojem ze mě je chybný, a domnívám se, že je způsoben vaším vlastním zkresleným viděním světa. Já mám matematiku rád a vedu k ní všechny své děti. Říkám jim, že matematika je velmi důležitá, že je to spolu se čtením klíč k poznání a ke všem přírodním a technickým oborům. Na rozdíl od vás ale vidím k matematice jinou cestu, která je dle mého názoru vhodnější a prospěšnější. Důvody jsem uvedl.

Kdyby úloha s traktorem a jí podobné byly standardní, nestala by se z ní mediální kauza a cermat by je nemusel obhajovat. Realita našeho školství je taková, že i tohle je problém. A opět se odkazuji na mezinárodní srovnání našich žáků, z kterého jasně vyplývá, že naše dětí mají znalostí dost, ale neumí je používat a mají problém přemýšlet, mají problém pochopit text. To je nežádoucí směr vývoje ve světě, kde jsou informace čím dál snadněji dosupnější, ale o to více je nutno s nimi umět pracovat.

Mimochodem, já si vzorec na výpočet obvodu kruhu nepamatuji, ale zato velmi dobře chápu jednotkovou kružnici a vztahy v ní a z ní si podle potřeby spoustu matematických vztahů odvozuji. Vzorce vnímám jako berličky pro ty, kdo nechápou jednotlivé vztahy. U svých dětí preferuji chápání na místo memorování. Jednotkovou kružnici jsem řešil se svým synem už v druhé třídě. Potřeboval to při programování grafiky a neměl problém to pochopit. Až když chápal ty vztahy, tak jsem mu prozradil, že výsledky pro něj potřebných vztahů získá voláním funkcí sin() a cos(). Dost si s tím pak vyhrál. Tradiční přístup ve škole je opačný. Naučí děti vzorce a nevysvětlí jim co znamenají, proč a jak vznikly, jaké vztahy popisují. Pak je použijí v pár modelových příkladech bez pochopení.

Což mi připomíná. Včera jsem jednomu maturantovi vysvětloval kombinatoriku, dnes měl mít zkoušku. Znal vzorce, ale neuměl je použít, nechápal dokonce ani co je to variace a kombinace. Natož aby ty vzorce dokázal aplikovat na slovní úlohy. Tak to vypadá v českém školství. A přitom při trošce zdravého rozumu by šly všechny ty úlohy vyřešit jen logickou úvahou, bez znalosti vzorců.

Vaše přesvědčení je čistě emocionální.

Luboš Motl řekl(a)...

Vaše řeči nemají s realitou absolutně nic společného. Kvalita učitelů nepochybně klíčová je.

Lidé jako Vy, kteří dávají své děti do rozmanitých alternativních a podobných pošahaných a často drahých škol, jsou jen vymydlení kavárenští povaleči, kteří přišli lehce k penězům a kteří svým ratolestem kazí život. Kavárenští pseudointelektuálové, kteří o matematice vědí hovno, a chtějí tento svůj defekt ospravedlnit tak, že ze svých dětí nechají vychovat ještě větší idioty.

Jelikož jste přiznal, že neznáte ani vzorec na obvod kruhu, opět přejdu do režimu, že Vaše pokusy přispět do této diskuse budu mazat. Nepřipadá mně z morálního hlediska přijatelné, abych pomáhal anonymnímu trollovi, který nezná vzorec na obvod kruhu, aby šířil své bludy o výuce matematiky. Člověče, Vy jste totální dement a mluvíte s námi, jako kdybyste nám byl roven.

Luboš Motl řekl(a)...

Ještě k těm Vašim blábolům o tom, že nepotřebujete znát vzorec na obvod kružnice, musím uvést následující: pí je definováno jako poměr obvodu a průměru kruhu – je to očividně nejjednodušší situace, v níž se pí vyskytuje. Takže když neznáte vzorec na obvod kruhu, plyne z toho, že nevíte, co to je pí, a tudíž nemůžete chápat ani žádný jiný vzorec, který tuto konstantu obsahuje, a nemůžete ani žádný z těchto vzorců obsahujících pí "odvodit".

Mimochodem, mohu Vám lehce ukázat pikantního svého spojence, který říká přesně totéž – že pí začíná obvodem kruhu a tam je třeba vysvětlování pí a vzorců pro kruhy a koule začít: Hejný. Klikněte. Veselovský se ho zeptal, jak učit objem koule atd., a Hejný jasně vysvětlil, že je třeba začít obvodem kruhu, odvodit univerzální úměrnost, definovat pí jako obecný poměr, najít hodnotu jako dar v knížkách, a pak z toho odvozovat obsah kruhu a povrch a objem koule.

maaartinus řekl(a)...

2018-04-20 7:13 GMT+02:00 CZ Wraith :

> Zvířátka nejsou nesmyslná kryptočísla, zvířátka jsou zobecnění problému, symboly, kde známe jen některé vztahy a kde je nutno tyto vztahy zvažovat, přemýšlet o nich a vytvářet na jejich základě vlastní vzorce. A ne je jen bez přemýšlení aplikovat na naučené vzorečky.

Zviratka jsou priklad. Mozna dokonce dobry priklad, a dobre priklady je uzitecne cas od casu pripomenout. Ale nic vic to neni a pokud nejsme ve zvlastni skole, pak se potencial kazdeho prikladu rychle vycerpa.

Zobecnenim Hejneho zviratek by bylo uceni se geometrie na prikladu traktoru. U maturity pak zaci k uloze na objem valce dostanou model traktoru a kybl barvy.

Ale s traktorem radeji opatrne, zejmena je dulezite rozlisovat mezi traktorem a kombajnem (viz http://paragraphos.pecina.cz/2016/07/poradkova-pokuta-aneb-balada-o.html).

2018-04-20 8:08 GMT+02:00 Luboš Motl :

> Odmítám konkrétní změny, protože vidím naprosto jasně, že jsou to změny k horšímu. Věci se zhoršovaly a mají velký potenciál k ještě většímu zhoršení a je třeba to zastavit.

S timto naprosto souhlasim.

> Ten člověk, podle kterého se ta metoda nazývá, se jmenuje Hejný, ne Hajný. Špatně jste to jméno napsal několikrát, což naznačuje, že opravdu nešlo jen o překlep, ale že opravdu nemáte o celé této problematice sebemenší ponětí a že jste jen otravný anonymní troll,

A s timto naprosto nesouhlasim. Clovek si muze spatne zapamatovat jmeno a nikdy si nevsimnou ze je spatne, i kdyz o tom precte 100 clanku. Nebo byt dyslektik.

> Příklad s traktorem je úplně standardní slovní úloha typu, která byla v hodinách a zkouškách z matematiky od Marie Terezie. Potřebuje nějaké vlastní uvažování dítěte – namapovat pohybující se traktor na schéma s kružnicí; a potřebuje vzorec na obvod kruhu. To první musí mít dítě tak nějak intuitivně od narození, nebo mu to někdo musel ukázat; to druhé je vzorec, který se víceméně učí zpaměti a nic jiného – kromě odvození a důkazů ekvivalence s jinými definicemi pí apod. – s tím nejde.

+1

> Moc rád bych viděl výsledky Hejného dětí s tímto příkladem. Jsem přesvědčen, že měly horší skóre než žáci ostatní.

Ja taky. Traktor by tam mohl byt hodnocen treba jako dva kone.

2018-04-20 16:51 GMT+02:00 CZ Wraith :

> Kdyby úloha s traktorem a jí podobné byly standardní, nestala by se z ní mediální kauza a cermat by je nemusel obhajovat.

Media umi udelat kauzu ze vseho. Povetsinou tam sedi neschopni kecalisti co si potrebuji odreagovat midraky ze skolni matiky.

Dite ktere neumi spocitat tuhle ulohu se vzorecek na obvod kruhu ucilo uplne zbytecne, protoze mu chybi schopnost elementarniho uvazovani a nedokaze vyresit zadnou podobnou ulohu krome tech co se nasprtalo.

2018-04-20 16:59 GMT+02:00 Luboš Motl :

> Jelikož jste přiznal, že neznáte ani vzorec na obvod kruhu, opět přejdu do režimu, že Vaše pokusy přispět do této diskuse budu mazat.

To mi neprijde rozumne. Ja ho znam, ale napriklad vzorce na povrch nebo objem koule neznam. Je tam π, je tam druha resp. treti mocnina a nejaky koeficient, ale jaky. Kdybych to neumel za sekundu vygooglit, tak bych asi musel pulhodiny integrovat.

Luboš Motl řekl(a)...

Mezi traktorem a kombajnem je třeba rozlišovat, ale chytří majitelé zjistili, že mezi traktorem a nákladním vozem ne.

Jak jsem psal, objem a povrch koule jsou méně elementární než kruh. Ale neznalost těchto dost základních vzorců ze ZŠ bych považoval za projev nekulturnosti. Normální člověk od fochu si pamatuje i vzorec pro n-rozměrnou kouli a také ho už jako nezletilý odvodil.

Podporovat děti v tom, že nemusí vědět nic, protože vše mohou vygooglit, je prostě špatně. Mohou něco najít, ale nebudou to chápat a neuvidí ani velmi očividné chyby, hoaxy a demagogií. A nebudou umět věci tvořit.

Luboš Motl řekl(a)...

CZ Wright se pokusil postnout další komentář plný absolutně nezdůvodnitelných osobních útoků a neobsahující absolutně žádný věcný argument. Mě připadá úplně neuvěřitelné, když tupec hrdý na to, že nezná obvod kruhu, bez čehož nemůže dělat vůbec nic související s pí a nemohl by vyřešit ty přijímací zkoušky na SŠ, takhle surově napadá ty, kteří ho znají. Už nechci znovu nikdy udělat chybu, že podobné zákeřné anonymní bestii dovolím postovat na mých webech. S takovým póvlem se nedá diskutovat a nemá diskutovat.

Unknown řekl(a)...

Zdravím všechny. Míra emocí v této diskuzi už podle mě překročila únosnou mez.
Vraťme se prosím od iracionálních emocí zpět k rozumné diskuzi.
- - -
Nemělo by zapadnout aktuální oficiální stanovisko JČMF - viz prosím http://vyukamatematiky.math.cas.cz/stanovisko_SUMA_k_metode_Hejneho.pdf

Mě osobně nejvíce zaujal bod 4): Vyučuje-li Hejného metodou učitel, který ji pochopil a s metodou se ztotožnil a je-li třída k tomu vhodná, může tato výuka vést k dobrým výsledkům. Dostane-li však učitel příkazem, že takto musí učit, je to často kontraproduktivní. To přirozeně platí pro jakoukoli jinou metodu výuky.
- - -
Nevím, možná to chápu mylně. Na mě to dělá na první pohled dojem, že je toto stanovisko v rozporu s tvrzením, že "Hejného metoda je nepochopením matematiky".
Tak jak to tedy je? Přešla Jednota na stranu obhájců Hejného metody (správně metody VOBS)?
- - -
Mně osobně se líbí hravost s matematikou, která je obsažena v metodě VOBS. Používám ji doma u svých dětí. Ať si myslí, kdo chce, co chce, takový děda Lesoň je pro děti tisíckrát lepší než některé tupé hry na mobilním telefonu. Ale na druhou stranu si nemyslím, že dítě musí celou matematiku zásadně objevit samo nebo jen s jinými dětmi. Myslím si, že nic nepokazí matematicky poučený dospělý, který dobře plní roli průvodce světem matematiky a rozumnou formou zprostředkovává dětem zkušenosti s matematikou, které (sám nebo od svých učitelů) v životě získal.

Přeji všem pěkný den.

Luboš Motl řekl(a)...

Pane Přibyle, zaprvé, to vyjádření není nijak "aktuální", podobné stanovisko pana Fuchse bylo slyšet již na konferenci 14.2.

Zadruhé, pan Fuchs nemluví jménem JČMF. Jen pouze předsedou SUMA, "Společnosti učitelů matematiky", která nějak pod JČMF patří. Šéfem JČMF je pan Kubát.

Zatřetí, pan Kubát vždy v duelech stojí na straně oponentů zavádění metody, ale většina z nás ostatních byla rozčarována jeho podobně nevýrazným duelem na TV Seznam s panem Kartousem.

Začtvrté, byly tu emoce, ale odmítám názor, že jde pouze o emoce nebo něco krátkodobého. Uživatel CZ W. už byl v minulosti zakázán za podobné komentáře, ale opět se pokusil publikovat naprosto lživé, nechutné, nepravdivé a z hlediska matematiky absolutně hloupé a neinformované komentáře. A pokud máte zájem o výměny s podobnými anonymními trolly, budete se s nimi muset scházet někde jinde. Já to už nikdy tolerovat nechci. Jakýkoliv website by se změnil na žumpu, kdyby dovolil očividně pošahaným, agresivním a anonymním jedincům napadat každého, kdo řekne něco rozumného.

Absolutně nesouhlasím s Vaší obhajobou Lesoně vůči hrám na mobilech. V realitě je výchovný význam dědy Lesoně absolutně srovnatelný s typickými oblíbenými hrami na mobilu – a řada her na mobilu fakticky pěstuje uvažování dětí lépe než děda Lesoň a je vyvedena lépe, než cokoliv, co kdy dokázali šiřitelé Hejného metody – což je jeden z důvodů, že populární hry stahují desetitisíce českých dětí, zatímco aplikace Hejného metody jen desítky.

Děda Lesoň je tedy prakticky hra připomínající hry na mobilu, která dostala od nějakých papalášů nahoře razítko, že její hraní se může považovat za ekvivalent výuky matematiky, ač je toto tvrzení očividně nesmyslné podle každého, kdo ví, co matematika je. To zahrnuje předsedu JČMF Kubáta, který si vybral v jednom duelu nulový Lesoňův příspěvek k logickému uvažování jako terč.

VOBS znamená "Vyučování orientované na budování schémat". Tohle zdůrazňování "schémat" samozřejmě není ničím jiným než důkazem, že Hejného metoda je prakticky standardní (a extrémní) konstruktivismus ve vzdělávání, který tvrdí, že veškeré vzdělávání je o tvorbě "schémat". To ale přímo protiřečí podstatě matematiky, která maximálně zobecňuje, je univerzálně aplikovatelná a jejím skutečným obsahem jsou poznatky abstraktní ve smyslu nezávislé na sociálních konvencích a konkrétních situacích, tj. nezávislé na schématech. Výuka opravdové matematiky je do jisté míry výukou, jak uvažovat nezávisle na schématech.

Luboš Motl řekl(a)...

Pane Přibyle, zmínil jste Fuchse apod. Čirou náhodou tyhle věty cituje H-mat v nejnovější novince. Mě tam mají jako hlavního upíra, z něhož přebírají citace, aby ukázali, že odpůrci kritiky jsou upíři.

Nuže, mají tam:

„Většina dětí – dokonce i ty, které se o leccos zajímají – očividně potřebuje přitlačit, pokud se mají něco konkrétního naučit. Něco, co je moc nezajímá. A je jasné, že většina věcí děti přirozeně nezajímá,“ uvedl ve své prezentaci fyzik Luboš Motl.

Na základě mého citátu zkonstruovali i titulek.

Evidentně tím říkají lidem, kteří už byli stoprocentním školským populismem přesvědčeni, že po dítěti se nesmí chtít vůbec nic, pokud to nechce, že kritici jsou zlí a tento princip odmítají. Ale každý učitel, kterému ještě v mozkovně fungují alespoň nějaká kolečka, souhlasí s tím, co píšu. Děti, speciálně ty dnešní, se prakticky nezajímají o nic a využívají hlavně mobily, zejména pro psaní stereotypních vzkazů přes různé messengery a sociální sítě. Prakticky každý učitel, který se zajímá o své žáky a srovnává, říká přesně totéž.

Děti se obecně nezajímají ani o věci, které byli za našich let symbolem rebelství. Co se reálně změnilo?

Hlavní, co se změnilo, je to, že nastoupila ideologie, že děti jsou opravdu "bossové" ve školách. Nechtějí něco dělat, no tak ať to nedělají. Takhle to ale nikdy předtím – od Marie Terezie, která zavedla povinné školy – nebylo. Bylo jasné, že od dítěte se očekává ledacos, co by zcela dobrovolně neudělalo. A k tomu si ty děti na kompenzaci přidaly další věci, které symbolizovaly ono "rebelství". Obě strany téhle rovnováhy prakticky zmizely.

Každý, kdo kouká na to, kam se dnes školáci dostali, musí naprosto jasně vědět, že když se děti ponechají, aby dělaly opravdu jen to, co dělat chtějí, nebudou dělat téměř nic. Tak to je a vlastně na tom není nic nového. Byla by to skoro pravda i pro každou předchozí generaci. Ale v předchozích generacích byla věc zdravého rozumu, že děti musejí dělat i dost věcí, do kterých nemají chuť.

Unknown řekl(a)...

Srdečně všechny zdravím.
Narazil jsem na zajímavý odkaz, který na první (ale pouze první) pohled nesouvisí s tématem, o kterém tu diskutujeme.
Jedná se o projekt České středoškolské unie s názvem "Revoluce na střední" - viz např. https://stredoskolskaunie.cz/revoluce-na-stredni/

Z materiálu cituji: "V pojetí vzdělávání zaměřeného na žáka hraje učitel ve vzdělávacím procesu spíše roli průvodce a mentora, nikoliv pouhého předávajícího vědomostí. Tento přístup ke vzdělávání staví na teorii konstruktivismu, která klade důraz na aktivní roli žáka ve vzdělávacím procesu a vyzdvihuje proces vlastního konstruování poznatků (opakem této teorie je tzv. transmisivní vyučování, tedy takové, které hotové poznatky pouze předává)."

Nepřipomíná vám to něco?
- - -
Do budoucna bude zajímavé sledovat, jak se k této iniciativě postaví autority ve školství.

Luboš Motl řekl(a)...

Pane Přibyle, proč přesně považujete za zajímavé, že jste našel další webovou stránku nebo o.p.s. nebo NGO, která okopírovala prakticky stejná ideologická klišé? Pan Pátek, který tu psal před chvílí, také takovou má.

Co to mění na věci nebo co to přidává do diskuse? Vůbec nic. Vaše tvrzení, že ta stránka je zajímavá, je očividně chybné.

Takových sdružení tu roste nejméně 25 let více než hub po dešti a právě ony z velké části zapříčinily zhoršení kvality českého školství.

Luboš Motl řekl(a)...

Mimochodem, lehce zjistíte, že tahle organizace je jen marketingová přezdívka, kterou používá Štěpán Kment, alespoň předloni středoškolský student. Takže to, co tady propagujete jako "zajímavé", jsou jen neoriginální, povětšinou okopírované názory jednoho středoškolského studenta, který navíc v ničem nevypadá jako výjimečný. Tady je jedno interview s ním. Opravdu si myslíte, že takové bezcenné neoriginální okopírované štěknutí – navíc od někoho, kdo evidentně není neutrální v otázce – má ovlivňovat důležité věci jako koncepce školství?

Jaroslav Hajtmar řekl(a)...

O švédském spisovateli Augustu Strindbergovi se dočteme, že byl přistižen, jak vyfukuje kouř z dýmky do umyvadla s vodou, zkoušeje, zda touto cestou nevznikne zlato. A my si říkáme: Hle, jak podivínský nápad se zrodil v tak geniálním mozku! Ale není správnější říci: Nebyl to Strindberg, kdo experimentálně zjistil, že vypouštěním tabákového dýmu do vody zlato nevznikne? Někdo to totiž vyzkoušet musel. Někdo musel slepou uličku lidského poznání ohledat a ohlásit světu: Tudy ne, přátelé!
atd... viz DJC

Jaroslav Hajtmar řekl(a)...

... Tím chci jednotuše říci, že zkušenost je sdělitelná, ale nepřenosná! Malé děti se nejprve musí spálit, aby konečně vzaly na vědomí, že kamna pálí a příště již na ně nechytaly! Společnost se bohužel bude muset hodně spálit - a bude to hooooodně bolet, aby pochopila, že plácání lecjakých známých i naprosto neznámých pitomců byla opravdu velká pi.ovina, jak to koneckonců hned od začátku říkali mnozí "chytrolíni" a "akademici" a jiní "pitomci"! Navíc, čím větší chujov.na, tím je pro spoustu lidí přitažlivější...

Unknown řekl(a)...

Máte pravdu,přijde mi,jako že se někdo snaží vynalézt kolo,tentokrát hranaté.
Anebo je to spíš cílený plán na zhloupnutí nadcházejících generací,aby se daly lépe ovládat a byly maximálně závislé na systému,který si tímto kope hrob.
Takto nejde vychovávat elita národa,na tu je třeba klást vysoké nároky.

Unknown řekl(a)...

Dobrý den všem.
Pan doktor Motl mi vyčetl, že beru jako zajímavé něco, co je naopak věc banální a nezajímavá. Na druhou stranu je dobré, jak na výuku matematiky na středních školách nahlíží organizace typu Česká středoškolská unie. To (jak to chápu já) je organizace, jejíž vliv bude do budoucna výrazně růst.
- - -
V minulosti bylo těžiště debaty o Hejného metodě v odborné obci. Pokud do celé diskuze ještě vstoupí ve vší razantnosti, jak je jejich přirozenost, studenti, celé debatování se ještě víc znepřehlední a zkomplikuje.
- - -
Zaujal mě, a věřím, že zaujme i některé z vás, kteří tu diskutujeme pod blogem pana doktora, rozhovor s úřadujícím ministrem školství. Už ten název je hodně vypovídací.
Ministr školství Robert Plaga: Povinná maturita z matematiky není řešení
Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/ministr-skolstvi-robert-plaga-povinna-maturita-z-matematiky-neni-reseni-20180502.html
- - -
Teď je zpochybněna maturita z matematiky. Co bude další? Přijímačky z matematiky na střední školy? Vůbec důležitost matematiky a přírodovědných předmětů ve vzdělávání?
Čas od času člověk na internetu čte, jak jsou přírodovědné předměty ve školní výuce zvýhodňovány pokud jde o hodinové dotace jednotlivých předmětů. A že by měly mít společenské vědy stejnou hodinou dotaci jako má v součtu fyzika + chemie + biologie + ... Takové pokusy už probíhají, a dokonce na veřejných školách.
- - -
Matematická komunita by měla podobných hrozbám čelit sjednocená. Nevést zbytečnou válku o Hejného metodu, najít nějaký přijatelný kompromis a vzájemně se začít tolerovat. Nebo to s postavením a významem matematiky ve školním systému dopadne špatně.
Přeji všem hezký květen.

Luboš Motl řekl(a)...

V první řadě, chci připomenout, že všichni mohou otevírat rychlejší mobilní verzi tohoto webu přidáním ?m=1 do adresy.

Pane Přibyle, výrok, že "Středoškolská unie je důležitá a bude stále důležitější" není nic jiného než čistá špinavá propaganda – tyto dva přívlastky si v tomto případě neprotiřečí LOL. Podobné nátlakové skupiny by neměly mít vliv prakticky žádný. Navíc třeba web této "unie" má desetkrát menší návštěvnost než můj osobní anglický blog. Vydávat takové nátlakové skupiny za důležité je nehoráznost a nechat je ovlivňovat školství je prostě svinstvo. Ale možná si představujeme správně fungující společnost zcela jinak.

Je smutné, že ministr Plaga je ohledně matematiky více šílený než byla Valachová, která od nás dostala plus za to, že navzdory svému spojení s různými NGO například důležitost matematiky a povinné maturity z ní doceňovala.

Luboš Motl řekl(a)...

Včera DVTV zveřejnila Veselovského interview s matematikem Vlastou Dlabem. Metoda mentálně mrší děti.

Před hodinou Novinky.cz vydaly článek Nová matematika? Nechápou ji rodiče ani učitelé vysvětlující, že relevantní skupiny lidí jsou proti HM. V anketě přebíjejí obeznámení odpůrci metody její příznivce poměrem 3 ku 1. Diskuse také podle toho vypadá a populární komentáře se shodují, že reformátoři jako pan Hejný podobně mršili naše školství již desítky let.

Unknown řekl(a)...

Elitou jsou učitelé, kteří Vás naučili číst a psát, základní znalosti 1. stupně ZŠ, jinak by z Vá byly velké nuly.

Luboš Motl řekl(a)...

Jistě to tak má být a často to tak i je. A v analýzách školství předpokládám, že to tak je. Ale já osobně četl a psal o 106, než mi byly 4 roky, a v látce matematiky ZŠ jsem byl také 2-5 let dopředu, takže učitelé jistě dostanou jen málo kreditu.

camlost řekl(a)...

O cca 2 roky po posledním komentáři je situace v českém školství stále stejně neutěšená, ne-li horší.

Ale když už jsem při pátrání po kladných a záporných stránkách tzv. Hejného metody výuky narazil na tuto diskusi, neodpustím si stručný komentář.

LuMo byl (např. na LianeBBS, ale samozřejmě i jinde), stále je a pravděpodobně vždy bude lítým soupeřem v každé flamewar, které se zúčastní. Je třeba s tím počítat. :-)
Přiznávám, že to ve mně vyvolává určitou nostalgii.

LuMo vidí v matematice MNOHEM dále než většina učitelů matematiky. Baví se o principech, nikoli jen o "kupeckých počtech" (abych použil zde populární termín). Protože přesně to matematika hledá, nalézá, poskytuje - obecný popis jevů, vztahů mezi prakticky vším. Bohužel, tato matematika zůstává většině skryta.

Díky za informace o výsledcích v Matematické olympiádě. My jsme se v dětství účastnili ještě Pythagoriády (?) a obě soutěže nás bavily. Dcera letos navázala, ale než bodové hodnocení mě mnohem více zajímá to, že se účastní dobrovolně. ("-Tati, dneska jsme měli matematickou olympiádu." "-Jo?")

Pro mě je to signál, že má o vzdělání zájem, což považuji za mnohem důležitější než aktuální bodový zisk nebo známka. Dle mého je zájem a zvědavost přesně to, co člověka nutí proniknout hlouběji do tajů oboru, třeba matematiky.

Zájem dítěte je totiž to, co naše školství spolehlivě likviduje. Snad proto se hledají nové metody výuky, např. metoda p. Hejného. Jen se trochu bojím, že příčina není v metodě, nýbrž v práci pedagoga.

CZ Wraith řekl(a)...

Tak, po několika letech mohu potvrdit, že můj, zde vysmívaný, syn se dostal na prestižní osmileté gymnázium, v matematice měl čtvrté nejlepší výsledky z 200 dětí. Ještě lepší byl jeho spolužák a kamarád. Oba s alternativní výukou matematiky Hejného metodou. A co se týče hudby, získal druhou cenu v celostátním kole ZUŠ. Výsledky dávají za pravdu mně. Správně vyučovaná Hejného metoda děti rozvíjí. Běžný neškolený učitel, zvyklý na frontální výuku, ale touto metodou učit nemůže, nedokáže to. Vést děti k vlastnímu poznání je mnohem náročnější a asi se ani nedá provozovat ve třídě s 30 dětmi.

Luboš Motl řekl(a)...

Čemu přesně říkáte prestižní gymnázium? Prakticky dnes už neexistuje gymnázium, na které se nedostane každý dement. Celé školství je pomršeno degenerací ve stylu Hejného metody. Asi jste to nějak musel přehlédnout.

Luboš Motl řekl(a)...

Mimochodem ultralevičácké "antirasistické" zrůdy a soudruzi pana Hejného a jemu podobných právě připravují destrukci výuky matematiky v Kalifornii a výhledově v USA, prostřednictvím reformy, která se dá popsat jako Hejného metoda na steroidech.

Viz můj text o petici 1300 opravdových expertů ze STEM, včetně řady laureátů Nobelových cen, jejichž většinu znám osobně, proti této destrukci vyučování v USA.

Marta řekl(a)...



Už toho mám dost, v té školy ty naše děti už opravdu nic nenaučí. Když už si člověk myslí že z toho našeho něco bude a třeba pojede i na olympidáu tak z něho vypadne že na druhém stupni nedokáže udělat ani výpočet procent z celku. Tak kdo to kdy viděl.

«Nejstarší ‹Starší   201 – 295 z 295   Novější› Nejnovější»